Orpus - Fischerzeche (Mezilesí - Důl Fischer) - Historie
Beigetragen:
Pavel Beranvýňatek ze článku Dobývání a úprava elezné rudy v přísečnicko-měděneckém rudním revíru (Ing. Jiří afařík, CSc.):
... Mezi nejdůleitějí eleznorudské lokality ve střední části Kruných hor se řadí doly v okolí Mezilesí (Orpusu). Na rozsáhlé skarnové čočce s polohami magnetitu byly zakládány doly pravděpodobně ji od poloviny 14. století. Největí ze zdejích dolů, Dorothea se čtyřmi achtami a 70m hlubokými se vyznačoval stálostí provozu pro doly tehdejí doby téměř neobvyklou. Teba rudy se pohybovala od 500 do 1100 tun ročně. Rozsahem a kvalitou se nemohl Dorotě rovnat ádný z dolů celého revíru.
Velmi významné skupiny dolů leely severozápadně od Písečnice v okolí obce Černý Potok. Byly to doly na tzv. Kremsigeru (Kremsiger Gebirge), Auspangeru (Auspanger Gebirge) a Kreutzigeru (Kreutziger Gebirge). Doly byly zaloeny na několika skarnových čočkách s nepravidelnými polohami magnetitu často prostupovanými krevelovými ilami, někdy i ilami barytu se stříbrnými a olověnými rudami. Hloubka větiny achet kolísala od 4 do 40m, nejhlubí důl Engelsburg dosáhl hloubky a 78 metrů. První písemné zápisy o zdejím dolování pochází z první poloviny 14. století.
Jině od Mezilesí, v okolí Horní Hale a Měděnce, leí rozsáhlé pozůstatky po starém dolování na silně odkrytých skarnových loiskách, jejich magnetit je větinou přeměněn na krevel, a která byla prostoupena četnými samostatně dobývanými krevelovými ilami. Z větích dolů, které byly v provozu jetě na sklonku 19. století, je moné sledovat doly na tzv. Taubenbergu, Graukopfu, Rote Suttel a dalí.
Dalí dvě skupiny dolů pracovaly u obce Dolní Hale. První z nich, jihozápadně od vsi, nedaleko Mýtinky (Rödling), dobývala rozsáhlo skarnovou čočku s magnetitem. Druhá skupina, na tzv. Hohensteinu (Vysoký Kámen), měla stejný charakter jako doly v okolí Horní Hale. Dobývání elezné rudy ve vech jmenovaných dolech bylo postupně zastavováno ve druhé polovině 19. století v důsledku zániku zdejích elezáren.
Z četných zdejích dolů stojí také za zmínku
důl Fischer , který se nacházel severně od Mezilesí. Je zajímavý nejen tím, e se na něm těba elezné rudy udrela s přestávkami a do roku 1927, ale také tím, e jako jediný ze zdejích historických dolů byl během nových průzkumných prací v 50. a 60. letech tohoto století znovu obnoven. Důl Fischer, zaloený v 18. století, dobýval jednak mení loisko krevele, vzniklé pravděpodobně přeměnou magnetitu, jednak skarnovou čočku s nepravidelnými polohami magnetitu otevřenou v pěti patrech do hloubky asi 55 m. Roční těba se pohybovala od 220 tun do 1100 tun rudy. Posledním majitelem dolu byla firma Mannesmann v Chomutově.
....
Loiska Václav a Fischer byla v průběhu průzkumných prací v letech 1962-1964 pokusně dobývána, přičem vytěená Fe rubanina byla dopravována do ulové ve Slezsku. Odběratelem byl n.p. Rudné doly Jeseník, který surovinu upravoval pro potřeby těkokapalinových úpraven uhlí v Ostravě. Pro nerentabilnost těby a malý rozsah zásob vak byla obě loiska likvidována a důl byl k 31. květnu 1965 zatopen.
Eingegeben: 6.1.2007 
