Mezilesí - Důl Fischer (Orpus - Fischerzeche) - Historie

Přispěl: Pavel Beran

výňatek ze článku Dobývání a úprava železné rudy v přísečnicko-měděneckém rudním revíru (Ing. Jiří Šafařík, CSc.):

... Mezi nejdůležitější železnorudské lokality ve střední části Krušných hor se řadí doly v okolí Mezilesí (Orpusu). Na rozsáhlé skarnové čočce s polohami magnetitu byly zakládány doly pravděpodobně již od poloviny 14. století. Největší ze zdejších dolů, Dorothea se čtyřmi šachtami až 70m hlubokými se vyznačoval stálostí provozu pro doly tehdejší doby téměř neobvyklou. Težba rudy se pohybovala od 500 do 1100 tun ročně. Rozsahem a kvalitou se nemohl Dorotě rovnat žádný z dolů celého revíru.

Velmi významné skupiny dolů ležely severozápadně od Písečnice v okolí obce Černý Potok. Byly to doly na tzv. Kremsigeru (Kremsiger Gebirge), Auspangeru (Auspanger Gebirge) a Kreutzigeru (Kreutziger Gebirge). Doly byly založeny na několika skarnových čočkách s nepravidelnými polohami magnetitu často prostupovanými krevelovými žilami, někdy i žilami barytu se stříbrnými a olověnými rudami. Hloubka většiny šachet kolísala od 4 do 40m, nejhlubší důl Engelsburg dosáhl hloubky až 78 metrů. První písemné zápisy o zdejším dolování pochází z první poloviny 14. století.

Jižně od Mezilesí, v okolí Horní Halže a Měděnce, leží rozsáhlé pozůstatky po starém dolování na silně odkrytých skarnových ložiskách, jejichž magnetit je většinou přeměněn na krevel, a která byla prostoupena četnými samostatně dobývanými krevelovými žilami. Z větších dolů, které byly v provozu ještě na sklonku 19. století, je možné sledovat doly na tzv. Taubenbergu, Graukopfu, Rote Suttel a další.

Další dvě skupiny dolů pracovaly u obce Dolní Halže. První z nich, jihozápadně od vsi, nedaleko Mýtinky (Rödling), dobývala rozsáhlo skarnovou čočku s magnetitem. Druhá skupina, na tzv. Hohensteinu (Vysoký Kámen), měla stejný charakter jako doly v okolí Horní Halže. Dobývání železné rudy ve všech jmenovaných dolech bylo postupně zastavováno ve druhé polovině 19. století v důsledku zániku zdejších železáren.

Z četných zdejších dolů stojí také za zmínku důl Fischer , který se nacházel severně od Mezilesí. Je zajímavý nejen tím, že se na něm těžba železné rudy udržela s přestávkami až do roku 1927, ale také tím, že jako jediný ze zdejších historických dolů byl během nových průzkumných prací v 50. a 60. letech tohoto století znovu obnoven. Důl Fischer, založený v 18. století, dobýval jednak menší ložisko krevele, vzniklé pravděpodobně přeměnou magnetitu, jednak skarnovou čočku s nepravidelnými polohami magnetitu otevřenou v pěti patrech do hloubky asi 55 m. Roční těžba se pohybovala od 220 tun do 1100 tun rudy. Posledním majitelem dolu byla firma Mannesmann v Chomutově.

....

Ložiska Václav a Fischer byla v průběhu průzkumných prací v letech 1962-1964 pokusně dobývána, přičemž vytěžená Fe rubanina byla dopravována do Žulové ve Slezsku. Odběratelem byl n.p. Rudné doly Jeseník, který surovinu upravoval pro potřeby těžkokapalinových úpraven uhlí v Ostravě. Pro nerentabilnost těžby a malý rozsah zásob však byla obě ložiska likvidována a důl byl k 31. květnu 1965 zatopen.

Vloženo: 6.1.2007