Wieles (Běleň) - Běleňská lípa
Beigetragen:
Jiří KripnerNejen lidé mají své osudy. Zajímavý osud má i lípa v Běleni nedaleko Malína, která je označována za nejstarí lípu v jiních Čechách. Byla prý vysazena kolem roku 1200. V té době stál v nedaleké Zátoni ji 150 let kláter, a v místech, kde roste tato lípa, vedla ji několik staletí zemská stezka z Vyího Brodu k ninímu brodu v Zátoni.
V romberském urbáři z roku 1374 je uváděn Bělenův dvůr, a protoe se rodové lípy sázely při stavbě základů statku, lze usuzovat, e pravděpodobně také Bělenův dvůr byl zaloen na přelomu 11. a 12. století. Pod lipou Bělenova dvora tábořila husitská vojska i armády za třicetileté války. Od roku 1518 stávala vedle lípy rychta, přičem zdejí rychtářství spravovalo mimo Běleně i Zábraní, Brannou a Poustevnu. Za vlády Petra Voka z Romberka, kdy byla lípa stará čtyři staletí, stával kousek od ní Pablův mlýn, a lípu, ji mohutnou, bylo vidět i od Lojzova a Synkova mlýna.
V polovině 19. století bylo na Běleni 16 statků a u větiny z nich také nechyběla rodová lípa. Ale Bělenova lípa neměla ji tehdy v kraji sobě rovné. Scházeli se pod ní obyvatelé při křtu, svatbě i pohřbu. Od ní také odcházelo při poválečném odsunu 87 německých obyvatel Běleně a pod ní v roce 1946 dorazilo 67 nových dosídlenců, převáně rumunských reemigrantů.
Kdy v roce 1951 lípa o obvodu dvanáct a půl metru po zasaení bleskem vyhořela, zdálo se, e je to její konec. Avak stalo se něco překvapujícího. Zatímco obec Běleň zanikla, lípa se vzpamatovala a ije dál.
Eingegeben: 26.12.2006