PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Mědenec - tvrz (Kupferberg - tvrz) - Historie

Přispěl: Pavel Beran

Zaniklá tvrz ve městě, ležící asi 6 km SZ od Klášterce nad Ohří a 21 km JZ od Chomutova. Město Měděnec je sice relativně mladé, neboť vzniklo až počátkem 16. století, ovšem v místech, kde bylo založeno, se těžily polymetalické rudy s obsahem mědi a stříbra již v první polovině 15. věku. Území s dominantním vrchem zvaným dříve Kupferberg (PB: správně Kupferhübel), tvořilo součást hradu Nový Šumburk. Městečko vzniklo kolem roku 1520 na pokyn majitele novošumburského panství Hanuše z Fictumu. Roku 1544 získali jeho část Šlikové, jmenovitě Jindřich Šlik. Od té doby patřilo město dvěma vrchnostem, šlikovské, řídící správu jeho části z hradu Hauenštejn (Horní hrad) a fictumovské, mající ústředí přímo v Měděnci. Roku 1597 ji získal jáchymovský mincmistr Kryštof z Taubenreutu a po jeho úmrtí roku 1607 vdova Voršila. Od ní koupil její díl města roku 1628 Jindřich Šlik z Holíče, obě části města spojil a podřídil hauenštejnské správě. Měděnec náležel od té doby k Hauenštejnu, později k Ostrovu nad Ohří a roku 1811 opět k Hauenštejnu. Samostatnosti již nenabyl.

Měděnecké panské sídlo vzniklo pravděpodobně současně s městem kolem roku 1520, přestože tvrz je zde výslovně připomínána až roku 1577. Poté sloužilo Fictumům a jejich nástupcům jako středisko malého statku. Rezidenční funkci ztratilo pochopitelně po roce 1628 v souvislosti s připojením k Hauenštejnu. Literatura se je doposud nepokusila lokalizovat. Lze důvodně předpokládat, že po roce 1628 nebylo zbořeno, ale sloužilo majitelům i nadále z zajištení správy majetku. Jelikož vzniklo zřejmě současně s městem, je více než pravděpodobné, že stávalo v poplužním dvoře, který se stal nedílnou součásti městské zástavby. Katastrální mapa města z roku 1842 dokládá, že bývalý dvůr, který byl později rozparcelován, byl položen při severním rohu náměstí, poblíž kostela Narození Pany Marie. Lze přitom předpokládat, že panským sídlem bývala jeho přední část. Tedy budova dvora vysunutá do náměstí mimo jeho severní linii. Tuto teorii vyslovil jako první badatel J. Crkal a dosud nic nenasvědčuje, že by nebyla pravdivá. Dlouhá budova západně od tvrze patrně sloužila hospodářským účelům, kdežto stavení vpravo bylo využíváno od roku 1819 jako fara. Dnes se o výše uvedených předpokladech již nemůžeme přesvědčit, neboť celá severní strana měděneckého náměstí podlehla po roce 1970 demolici. Tamní tvrz je tak opět dokladem závažný ztrát informací způsobených nepromyšlenou destruktivní činností bez náležité dokumentace.

(Z knihy F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Libri, 2005)


Vloženo: 5.11.2006



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 89 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist