Jáchymov - Freudenštejn (Joachimsthal - Freudenstein) - Historie

Přispěl: Marek Dibelka

Hrad Freudenštejn - Šlikovka

Na počátku 16. stol bylo okolí Jáchymova jen velmi málo obydlené, když se zde však objevila stříbrná ruda, vytvořila se nová osada pojmenována po sv. Jáchymovi. Zakladatelem hornictví byl Štěpan Šlik, jeden z bratří, kteří drželi panství Ostrovske. Pozdě goticky hrad byl pro, Štěpána Šlika, vystavěn stavitelem Janem Munnichem v letech 1516 - 1517. Hrad byl situován na ostrožně mezi dvěmi zářezy do hlavního údolí, jihozápadně od města Jáchymov. Hrad měl původně sloužit k ochraně a kontrole jáchymovského hornického reviru. Není známo jakým způsobem Štěpan Šlik hrad osobně užíval, v jeho rozsáhlých sklepeních však pravděpodobně bylo započato s ražbou jáchymovských stríbrných minci ještě v době, kdy k tomuto Štepán Šlik neměl žadné právo. Existence rosáhlých sklepení má svoji logiku, nebot vytěžěný materiál, dobře opracovatelný svor byl využit k výstavbě nadzemních částí hradu. V současné době je zachováno sklepení pouze pod hlavní věží, jeho součastná hloubka je 8m a je reálný předpoklad, že bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci v roce 1973 bylo totiž dno sklepení uzavřeno betonovou podlahou.

V 16. stol byl hrad většinou schematicky zobrazován na horních mapách. Nejstarší kresba z roku 1556 zachycuje hrad východní strany, zcela zřetelný je tehdy hradní palác značné hmoty umistěný jižně od hlavní věžě - Šlikovky - Další kresba z roku 1583 zachycuje hrad pravděpodobně z jižníhosměru, v pravé části kresby je zobrazeno jižní průčelí hradního paláce, vlevo pak zřejmě lomová bašta v severozápaní části hradeb, mezi je vidět přiléhající stavení s hlavním vchodem do hradu umístěným v jeho středu. Na mapkách z roku 1593 jsou již zobrazeny pouze obě věžě a zbytky hradeb. Zajímavé je, že popisky na horních mapách zní Schloss, tedy zámek Freudenstein, svědci to o klesajícim významu obranného charakteru hradu.

Hrad měl pohnutou historii již v roce 1525 byl obsazen a poškozen vzbouřenými horníky, kteři popuzováni z ciziny se dne 13.03. srotili v počtu až 3 000 na rynku, vytloukli radnici a následně i hrad. Štěpán neměl v tuto dobu dostatek drábů aby povstání potlačil, podařilo se mu to po několika dnech, kdy se vzbouřenci podvolili a protože povstání nebylo namířeno přímo proti Štěpánovi, spíše proti jeho zřízencům dal hrabě viníky jen mírně potrestat. Po Štěpánově smrti v r.1526 byla práva rodu Šliků králem omezena, zejména právo ražení mincí přešlo na králolovství. Hornické město se tak zmítalo pod vládou dvojích úředníků. Rod Šliků užíval té doby značné nevole, ůdajně kvůli potupě krále, jejich práva byla dále omezována a rodu byly z jáchymovske hory ponechány jen desátky. Od roku 1545 sloužil hrad jako sídlo královských horních hejtmanů a roku 1548, jako trest za účast Šliků ve stavovském povstaní, byl zkonfiskován a stal se královsm majetkem, při té příležitosti byl ohledán komisi královské komory a byl konstatován jeho špatný stav. Hrad roku 1636 vyhořel.Další ránu utržil při obležení vojsky švédského generála Banera roku 1639, kdy byl starý hrad poškozen bezohlednou palbou švédských děl, přitom byly také zničeny hradební zdi. Hrad byl dále ponchán svému osudu, udržovány byly pouze věže - severní byla obývána hlásným a sloužila jako městská hláska a menší jižní jako prachárna.

V roce 1861 bylo znaným náklade vysazené členité horní patro severní věže nahrazeno dnešním romantickým patrem s kuželovou střechou s lucernou.
V té době také pravděpodobně vznikla hospodářská a obytná stavení, většinou však již jednopodlažní, která zřejmě byla postavena na půdorysu původnních gotických základů. Hradiště bylo využíváno k bydlení, postupem času stavení chátrala, kamenný materiál byl rozebírán a používán k jinému účelu. Na přelomu 18. a 19. století protala hradní areál necitlivě nová komunikace. Devastace hradiště vyvrcholila v 60. letech 20. století, kdy věž vyhořela, toto období bylo zřejmě v historii věžě nejkritičtější, bylo dokonce uvažováno i s kompletní demolicí památky. Věž byla naštěstí v roce 1973 upravena do současné podoby. Hrad Freudenštejn je pravděpodobně nejmladší gotickou památkou v českých zemí a jeho největší význam tkví v počátcích Jáchymovského mincovnictví. Freudenštejn je také nejvýše položeným hradem v Severozápadních Čechách


Vloženo: 21.10.2006