PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Bludná (Irrgang) - Historie

Přispěl: Michal Urban

Víska Bludná (Irrgang), ležící v tisícimetrové nadmořské výšce na návrší mezi údolím Černé a údolím Bystřice při silnici mezi Horní Blatnou a Božím Darem, byla v minulosti typickým roztroušeným osídlením, které nikdy nenabylo podoby uceleného správního celku. Jednotlivé domy na Bludné (a v přilehlém Totenbachu) totiž katastrálně spadaly částečně pod Potůčky, částečně pod Pernink a částečně pod Rýžovnu.

S tím souvisí i potíž při stanovování velikosti osady – z jednotlivých pramenů totiž není vždy jasné, o které části Bludné mluví. Podle často velmi nepřesného Heimatbuch Landkreis Neudek (1978) zde před válkou stálo 14 domů patřících k Potůčkům, 12 domů spadajících pod Pernink a jeden dům přináležející k Rýžovně, tedy celkem 27 domů, v nichž mělo v roce 1930 žít 81 obyvatel. Tento počet obyvatel se však nepochybně vztahuje jen k potůčkovské části, čemuž nasvědčují údaje z Chytilova místopisu (1921). Podle nich měla potůčkovská část 12 domů se 75 obyvateli a perninská 20 domů se 110 obyvateli; kromě toho Chytil zmiňuje i samotu Bloudilka bez počtu obyvatel, jíž má zřejmě na mysli jeden dům na katastru Ryžovny. Chytilovým datům jsou blízké i údaje z Ottova slovníku naučného, který říká, že v roce 1890 jedenáct domů na Bludné s 106 obyvateli náleželo Breitenbachu (Potůčkům) a 21 domů se 147 obyvateli spadalo pod Pernink. A rovněž Sommer (1847) udává, že na Bludné (tehdy ještě ležící na území jáchymovského lesního dominia – k. k. Montan-Wald-Dominium, jehož západní část, s výjimkou katastru Horní Blatné, připadla po reformě správní správy v polovině 19. století Potůčkům coby správnímu centru pro 8 okolních osad) žilo 101 lidí v 9 domech, zatímco v části spadající pod ostrovské panství (později na katastru Perninku) žilo 116 lidí ve 14 domech. Lze tedy soudit, že vrcholu počtu obyvatel (kolem 250) dosáhla Bludná koncem 19. století a později již obyvatel ubývalo. Do dnešní doby se dochovaly pouze dva domy – jeden na katastru Ryžovny a druhý na katastru Perninku; všechny ostatní po válce zmizely. Objevil se ovšem i jeden nový – ten však vznikl jen jako kulisa pro nedávné natáčení filmu Na větrné hůrce.

Kdy přesně osídlení Bludné vzniklo, není známé, je však nepochybně starší než vznik Horní Blatné (1532) a souvisí s nálezy rud v okolí, především rud cínu a železa. Po většinu 15. a v první polovině 16. století probíhala přímo těmito místy státní hranice mezi Královstvím českým a Saskem, resp. mezi schwarzenberským panstvím na severu a ostrovským panstvím hrabat Šliků na jihu. Dokud se tyto dříve téměř liduprázdné hraniční hvozdy nestaly předmětem zájmu prospektorů kovů, přesný průběh hranice nikoho příliš nevzrušoval. Jakmile však zde byla objevena bohatá ložiska nerostů, objevily se i spory o vytyčení hranic. Podle některých pramenů s tím může souviset i německý název osady Bludná (ze slov Irrung = mýlka, omyl a Umgang = hraniční obchůzka). Podle jiných výkladů název vznikl ze zklamání prospektorů, kteří při hledání cínovcových žil narazili „pouze“ na železo (slovo Irrgang by se pak dalo přeložit jako bludná žíla).

Ať už byl původ názvu jakýkoli, nesporné je, že již v roce 1531 propůjčili Albrecht a Kryštof Tetovští z Tetova (v majetku Tetovských bylo schwarzenberské panství od r. 1425 do r. 1533, kdy je prodali saským kurfiřtům) „starý Irrgang“ na 15 let těžařům, kteří drželi důl již předtím, a to Asmanu Blankenfeldovi, Markétě z Rochau, dědicům Kryštofa z Rochau a Jiřímu z Lipska. To by podle Jangla (1975) mohlo znamenat, že předešlá propůjčka byla udělena rovněž na 15 let, tedy zhruba v letech 1515-1516. Navíc sám název „starý Irrgang“ nasvědčuje tomu, že dolování zde bylo staršího data. Vzniklo zde patrně i větší osídlení, jak dokazuje skutečnost, že se odtud přestěhovalo 7 rodin do nově zakládané Horní Blatné. Prvními osadníky Bludné byli zřejmě horníci ze Saska, zvláště z okolí Schneebergu, kteří po svém rodišti pojmenovali i jeden z důlních okrsků na severozápad od Bludné, jemuž dali název Schneebergl (Sněžná hůrka).

Koncem roku 1546 přiměl český král a pozdější císař Ferdinand I. saského kurfiřta Mořice, aby mu postoupil na rudy bohatou jižní část schwarzenberského panství. Státní hranice se poté posunula na sever do míst, kde je dodnes, a z původní hranice mezi Čechami a Saskem se stala vnitrostátní hranice oddělující ostrovské šlikovské panství od jáchymovského lesního dominia. Tato hranice (nazývaná také stará šlikovská, schwarzenberská nebo kurfiřtská) přitom probíhá právě Bludnou – zhruba podél silnice Horní Blatná – Bludná, kde se stáčí směrem na jihovýchod a běží dále po hřebeni mezi Ryžovnou a Hřebečnou a odtud přes Špičák na Boží Dar. Hranice je dosud zčásti vyznačena starými patníky.

Hornická činnost na Bludné musela mít v 16. století i později obrovský rozsah, o čemž svědčí přečetné zbytky důlních prací jak přímo v osadě, tak především na západ a sever od ní. K pohonu důlních a hutních zařízení byla používána voda z Blatenského příkopu budovaného od roku 1540, který v Bludné obtéká většinu hlavních děl. Z cínových dolů patřily k nejbohatším doly na Sněžné hůrce (např. Zuzana, Heiliger Geist – Svatý Duch), štola Ochsenstollen (Volská; je zaznamenána dokonce na Müllerově mapě Čech z r. 1720) a doly Reicher Trost (Bohatá útěcha), Edler Pelz (Drahá kožešina) a Georg; těžba na nich ovšem ustala již většinou koncem 18. nebo počátkem 19. století. Delší trvání mělo dolování na železnou rudu - krevel, který zde tvořil mohutné výplně Bludenské žíly dosahující mocnosti až 18 metrů. Hlavními železorudnými doly byly Hilfe Gottes (Pomoc Boží) založený v r. 1562 a Nanebevzetí Panny Marie, oba ležící v části Bludné zvané Totenbach, a Gustav přímo v Bludné. Pokusy o těžbu železných rud, která probíhala v hloubkách až 200 metrů, se uskutečnily ještě během 1. světové války a krátce po ní. Důl Pomoc Boží tehdy patřil plzeňským Škodovým závodům.

Kromě hornictví se obyvatelé Bludné v minulosti živili zejména typickými krušnohorskými výrobami – paličkováním krajek a šitím rukavic, část z nich nacházela obživu také ve větších obcích v okolí, například v továrně na výrobu hliníkových lžic v Potůčkách. Na Bludné byla již od roku 1820 škola. V letech 1904–1945 se školní učebna nacházela v domě č. 6 v potůčkovské části. V posledních letech se ve škole učilo jen deset dětí. Na domu číslo 5 v části patřící Perninku se nacházela zvonová stolice s modlitebním zvonem.



Vloženo: 4.8.2006



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 83 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist