Myslivny (Försterhäuser) - Trocha historie

Přispěl: Michal Urban

Osada Myslivny leží při silnici z Božího Daru do Horní Blatné poblíž historicky významné křižovatky se silnicí vedoucí ze saského Rittersgrünu přes Zlatý Kopec a Myslivny do Jáchymova. V minulosti se rozprostírala jednak podél božídarské silnice, jednak ve stráni podél cesty vedoucí od říčky Černá směrem k Božídarskému Špičáku (1115 m n. m.). Zatímco nejníže položené domy u Černé (dosud stojící) se nacházejí v nadmořské výšce okolo 960 metrů, domy pod Špičákem ležely ve výšce nad 1000 metrů. Větší část Mysliven (13 domů) patřila před druhou světovou válkou pod Boží Dar, menší část (5 domů) pod Rýžovnu. Od roku 1961 jsou Myslivny součástí Božího Daru.
Kdy byly Myslivny založeny, není známé, první roztroušená zástavba zde však pravděpodobně vznikla již ve stejnou dobu, kdy byl založen nedaleký Boží Dar, tedy v 30. letech 16. století. Bezprostředním podnětem ke vzniku osady však nejspíš nebylo dolování rud, jako v případě Božího Daru a dalších okolních obcí, ale prvním domem skutečně mohla být hájovna umístěná na křižovatce výše zmíněných silnic, kolem níž pak vyrostly další domy. Přímo Myslivnami nicméně probíhal (a dodnes probíhá) již od roku 1540 budovaný Blatenský příkop, který přiváděl vodu z rašelinišť v okolí Božího Daru k důlním provozům v Rýžovně, Bludné a Horní Blatné. A také kolem Mysliven v údolí Černé se již nejpozději od 16. století rýžoval cín, o čemž svědčí četné rýžovnické kopečky zejména ve směru na Boží Dar.
Historicky jsou Myslivny (Försterhäuser) doloženy minimálně k roku 1720 – jsou totiž zakresleny už na Müllerově mapě Čech.
Mezi první a druhou světovou válkou žilo v obou částech Mysliven kolem 120 obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím (největším statkářem byl Josef Wolf se 17 hektary půdy), lesními pracemi a paličkováním krajek. V osadě (v božídarské části) existovala jednotřídka, byl zde hostinec Zur Waldesstille (stál do roku 1946), obchod se smíšeným zbožím, trafika, dva obchody s dřívím.
Na přelomu 20. a 30. let v Myslivnách dvakrát pobýval (poprvé od 10. 5. 1929 do 9. 4. 1930, podruhé od konce června 1931 do 31. 5. 1932) slavný řecký spisovatel Nikos Kazantzakis, který zde měl pronajaté dvě místnosti v domě Filipa Krause při cestě na Špičák. Za svého pobytu v Myslivnách Kazantzakis dokončil třetí verzi svého eposu Odyssea, který vždy považoval za své stěžejní dílo. Kromě toho tu začal tvořit a plánovat také mnohá další významná díla, dokončená v pozdějších letech – například tragédii Julianos (1939) nebo román Kapitán Michalis, svoboda nebo smrt (1953), v druhém období pak náčrty k filmovým scénářům. Pobyt Kazantzakise připomíná památník na náměstí v Božím Daru, kam spisovatel často chodíval. Památník je tvořen abstraktní kovovou plastikou od jeho krajana Nikose Armutidise s příznačným nápisem, jedním veršem ze Kazantzakisovy Odyssey, kterou zde vytvořil: „Jak pustá skála k nebi v samotě se zdvihám.“
Po druhé světové válce byla většina domů Mysliven stržena – kompletně zmizela božídarská část, z pěti domů z části patřící pod Rýžovnu zbyly dva – původní státní hájovna (dům č. 1) a nedaleký dům č. 5. V roce 1954 byla v Myslivnách přehrazena říčka Černá a vzniklá vodárenská nádrž zásobuje pitnou vodou Jáchymov. Kvůli ochraně vody není nejbližší okolí přehrady přístupné, i ze silnice na Boží Dar je však na nádrž a za ní ležící Božídarský Špičák překrásný pohled. Kvůli ochraně přírody je v současnosti uzavřena pro motoristy také silnice z Mysliven na Zlatý Kopec.


Vloženo: 25.6.2006