No ale nevím kde sem to četl takže bez záruky. [Milan Gruber Bouška 7.1.2007 22:12] | Reagieren
Pěstovali a sušili tam ovoce a vozili je do Hamburku.

Vitín [Marcela Hetzendorfová 11.8.2008 22:51] | Reagieren
Článek je z knihy Poznámky k historii města Ústí n.L. a okolí od H.Borské.Moc doporučuju,já se od ní nemůžu odtrhnout.

Původní obyvatelé [Dalibor Fišer 12.5.2009 08:42] | Reagieren
To by mě zajímalo , zda ještě žije někdo z německých bývalých obyvatel této vesnice. Dle pozemkových map musí někomu patřit.

Vitin [pišl jaroslav 3.3.2010 15:30] | Reagieren
Dnes už neni známo, že k Malému Březnu patřila osada Vitin. Ta mívala v minulosti vlastni elektrárnu a každý zemědělský objekt měl svůj trkač, který přiváděl vodu do obytné části usedlosti a stájí . Obyvatele osady se živili zemědělstvím, ovocnářstvim a muži zpravidla docházeli za prací i do blízkých Povrlú- do mědárny a to pěšky .Obyvatele Vitinaněmecké národnosti byli odsunuti do východní i západní zony Německa v létě 1946 spolu s malobřezenskými německými obyvateli. Z obce Vitin se opravdu sváželo ovoce ,které po Labi směřovalo směrem do Hamburku . Po Labi proplul první parník Bohemia - v Malém Březně zřizeno přistaviště parniků. 1841.

Re: Vitin [MPIK 28.5.2012 13:19] | Reagieren
Zajímal by mě původ a smysl rybníčku na bývalé návsi. Zřetelně od něj vedl nějaký náhon do blízké usedlosti, ale přímo do stavby. A pak by mě zajímalo, kde asi byla elektrárna, protože Vitínem žádný výraznější tok neteče. Totéž s trkači. Toto zařízení jsem v chodu viděl jen jednou. Nejsem z tohoto kraje, jsem z Vitína, ale jihočeského.

Frohe Aussicht [Vladimír Kraus 3.5.2010 15:20] | Reagieren
Můžete říci, jaké čp. byl hostinec (domnívám se že 1 nebo 11)? Hledali jsme nápis, ale nenašli, možná už dávno neexistuje. Ani na žádné novodobé fotce není.
Díky.

Vitín je na prodej. [Ladislav Barák 18.1.2014 14:48] | Reagieren
http://m.idnes.cz/kraje/usti/zpravy/clanek.A140117_144552_usti-zpravy_alh.idn

Historie Vitína- Wittine [František Černý 15.3.2021 16:46] | Reagieren
Osada Vitín byla zmiňována již v roce 1397, ale osídlena byla zřejmě již v 10 století. V roce 1882 zde bylo 17 usedlostí, ve kterých žilo 120 lidí. Ještě v roce 1944 zde bylo uváděno 19 usedlostí. Pod těchlovickou školu patřila i jednotřídka ve Vitíně, kterou navštěvovalo 10-15 dětí. Mezi dnešními ruinami jsou i zbytky výletní hospody „Frohe aussichg“, neboli „Radostná vyhlídka“. Toto místo bylo hodno svého názvu, neboť výhled odtud do labského údolí byl úchvatný. Pivo se do tohoto hostince dováželo z Velkého Března vlakem do Verneřic, odkud si jej hostinský odvážel koňským povozem do Vitína.

Vitín byl v minulostí známý svými hrušňovými a švestkovými sady, jejichž plody se vyvážely lodí po Labi až do Hamburku. Ovoce, které zbylo, se využilo destilací. V sadech pracovaly především ženy, muži pak obvykle pěšky docházeli do měďárny v Povrlech.

"Osada měla vlastní elektrárnu a každý zemědělský objekt měl svůj trkač, zařízení, které přivádělo vodu do obytné části usedlosti a do stájí,"

"Obyvatelé Vitína německé národnosti byli odsunuti do východní i západní zóny Německa v létě 1946 spolu s malobřezenskými německými obyvateli,"

Mezi zaniklými obcemi na Ústecku vyniká Vitín tím, že byl po odsunu prakticky jako jediný znovu osídlený. Místo Němců zaujali váleční veteráni, kteří působili v armádě Ludvíka Svobody.

"Moc se jim tam nedařilo. Byli to většinou Židé z Podkarpatské Rusi. Neuměli ale hospodařit a popouzeli je komunisté, že je Stalin pošle na Sibiř. Založili zde i vlastní samosprávu. Především prosazovali výstavbu silnice, která by spojila Vitín s okolním světem. Tento záměr nevyšel, tak se noví obyvatelé postupně přestěhovali jinam.



Od r.1952, byla osada téměř opuštěna. Držel se zde jen poslední obyvatel jménem Kneiper až do roku 1965, od té doby osada jen chátrala.
V dubnu 2014 prodal Český stát osadu Vitín o rozloze 8484 m2 za cenu 450 000,-Kč místnímu zemědělci.