PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Zhůří u Rejštejna (Haidl) - Stručná historie Zhůří

Přispěl: Martin Čejka

Historie tohoto místa začala již ve 14. století, kdy těmito místy vedla Zlatá stezka kašperskohorská. Na úbočí Huťské (Zhůřské) hory stála věž pro ochranu stezky.

Osada Haidl byla založena pravděpodobně někdy po roce 1678 (v Berní rule není zmíněna). V roce 1720 je již zakreslena v Müllerově mapě Čech („Haydl“). Založení asi souvisí se dvěma sklárnami na severovýchodním úbočí Huťské hory (viz. heslo Stará Huť u Podlesí). První písemná zmínka je z roku 1785 (Schaller - Topographie des Königreichs Böhmen, Band III - Prachiner Kreis). V té době patřilo Zhůří jako samostatná obec k okresu Kašperské Hory, po roce 1869 bylo Zhůří uváděno jako osada obce Ziegenruk (Kozí Hřbety), dnes už rovněž zaniklé. Od roku 1880 bylo osadou obce Horská Kvilda, od roku 1961 doposud je osadou obce Rejštejn. (doplněno podle komentáře Václava Boňka)

Údaje o obci z Ottova naučného slovníku a ze sčítání lidu v roce 1900:
Okresní hejtmanství Sušice, soudní okres Hartmanice, fara a pošta Dolní Rejštýn.
Kaple.
20 domů
celkem 168 obyvatel (pouze německých), z toho 81 mužů, 87 žen
katastrální rozloha: 313 ha, z toho:
30 ha polí
101 ha luk
12 ha pastvin
165 ha lesů
1 velkostatkář

jednotlivé části: Zhůří (Haidl) 15 domů / 107 obyvatel
Neuhas 4/ 57
Tiefenau 1/ 4
(části obce Neuhaus a Tiefenau ležely západně od Zhůří na loukách nad Zhůřským potokem)

Na severním konci obce stála kaple sv. Václava - velká obdélná kaple (cca 4,5x7 m) s trojúhelníkovými štíty na obou stranách a sedlovou střechou. Věžička byla asymetricky posunuta k severnímu štítu, vchod byl v této štítové stěně. Na bočních stranách bylo vždy jedno obdélné okno, zakončené nahoře obloukem. (M.Anděra a P.Zavřel za kolektiv, Šumava: příroda, historie, život, Baset 2003)
Kaple byla pobořena v roce 1954 a chovala se v ní prasata pro vojenskou kuchyni. Úplně byla zbořena na přelomu let 1956-1957. (doplněno podle komentáře pana Steuna)

V letech 1945-47 došlo k odsunu německého obyvatelstva a následně k pokusu o osídlení osady přistěhovalci ze Slovenska a Rumunska.
To vše skončilo v roce 1952, kdy byla oblast zabrána vojskem a vesnice postupně zbořena. V nově postavených kasárnách jihozápadně od obce a na ploše těsně pod vrcholkem Huťské hory sídlilo radiolokační stanoviště 522. roty 52. radiotechnického praporu PVOS. Byly zde instalovány dva radary sovětské provenience (po jednom přístroji P-20 a P-3a) využívané 158. hlásným plukem. Od 1.12.1984 do roku 1986 zde také měly základnu vrtulníky Mi-24D 11. vrlt (11. vrtulníkové letky) k ochraně státních hranic.

Po roce 1990 vojsko kasárna opustilo, objekty chátraly a na podzim 2009 byly odstraněny. Pouze ze 4 důstojnických domků u kasáren se staly rekreační objekty.




Vloženo: 12.5.2006



Komentáře a upřesňující informace


K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Eduard Steun 24.11.2009 04:09] | Reagovat
Bydleli jsme v 50.letech 20.stol.v Horské Kvildě,kde jsem také chodil do školy.Jako žák této školy se pamatuji,že jsme všichni školou povinní chodívali k vojákům na Zhůří i s rodiči do biografu,kam docházely i děti ze Svojší a okolí.Většinou nás tam přiváželi a zase odváželi sami vojáci nákladními auty TATRA 805.Pamatuji si,ještě kapli sv.Václava v jejím původním stavu(než přišla na Zhůří armáda).V roce 1954 už tam armáda byla,ale kaple nebyla ještě zbořena celá,jak se uvádí v článku.Byla jenom ubourána věž zvoničky a zničen zvon.V kapli pak byla chována domácí prasata pro kuchyni Československé lidové armády,což tehdy mého otce šíleně dopalovalo a pokaždé mi cestou k vojákům do kina kapli a okolo ryjící prasata ukazoval.Film Černí baroni mi vždycky scénou o prasatech zhůřskou kapli připomene.Kaple byla zbořena až někdy na přelomu let 1956-1957.
Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Dagmar Dreslerova 1.11.2013 10:13] | Reagovat
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat pamětníků, zda křížky, které jsou dnes zachované na místě vesnice Zhůří, jsou na původdních místech, či zda byly znovu umístěny na původní (?) místa po roce 1990.
Děkuji a těším se na odpověď
D. dreslerová
Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Eduard Steun 1.11.2013 13:01] | Reagovat
Na vaši otázku nedokáži tak jednoznačně odpovědět.Když se Zhůří likvidovalo,byl jsem poměrně malý chlapec,ale i když některé věci si pamatuji detailně a některé mi samozřejmě také unikly,netroufám si na jednoznačnou odpověď.Zdá se mi,že současné kříže stojí na svých místech,ale hodně se tam změnil počet i velikost stromů a keřů a tak to nemohu tak zcela jednoznačně potvrdit.Pouze si myslím,že nejsou ještě všechny.Pokud přijedete někdy do Horské Kvildy,vyhledejte tam paní Ilse Honesovou,to je rodačka ze Zhůří,která by vám zřejmě mohla podat bližší informace.Další,který by to mohl vědět je pan učitel Emil Kintzl z Kašperských Hor,se kterým vychází teď na internetových stránkách Stream seriál o zaniklých obcích Šumavy a také pan Dr.Horpeniak,historik z kašperskohorského muzea,by o tom mohl leccos vědět.
Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Eduard Steun 1.11.2013 13:32] | Reagovat
Pamatuji se také ještě na některé obyvatele Zhůří,kteří nemuseli na tzv.odsun,ale museli se ze Zhůří vystěhovat do okolních osad,ponejvíce do Svojší,Podlesí,Kozích Hřbetů a Rejštejna.Stěhování probíhalo v letech 1949-1950 a ihned tam přišlo vojsko,takže to bylo dříve než v r.1952 jak je zde uvedeno.Bydleli jsme tehdy na Zlaté Studni a vím,že už nejméně od roku 1951 vedl můj otec jako správce polesí,spor s velitelem tamní posádky ohledně pytlačení a krádeží dřeva v okolních lesích.V roce 1952 jsme se přestěhovali do Horské Kvildy a v den našeho stěhování otec náhodně zjistil,že dům do kterého se stěhujeme,je podminován šesti ekrazitovými náložemi.Následným šetřením se zjistilo,že dům čp.67 podminovali na příkaz velitele vojáci ze Zhůří.Ten se tak chtěl zbavit mého otce,který veliteli hrozil udáním za pytláctví a krádeže dřeva.Z toho vyplývá,že skutečně už byli vojáci na Zhůří dřív než v roce 1952.
Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Jakub Ouředník 2.11.2013 19:08] | Reagovat
Pane Steune, mohl byste mě, prosím, kontaktovat na email: ourednikjakub@seznam.cz ? Díky.
Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Karel Gűnther 26.1.2015 23:25] | Reagovat
V domě č.p.67 žili předci Franciska a Wenzl Gűnther,museli po válce na odsun.
Re: Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [eduard steun 27.1.2015 22:52] | Reagovat
Tady zřejmě dochází k nějakému omylu.Nejvyšší popisné číslo na tomto Zhůří (tj.Zhůří u Horské Kvildy) bylo č.p.44 a žádná rodina Güntherova tam nebydlela.Mám pocit,že jste si popletl Zhůří u Horské Kvildy se Zhůřím pod Javornou (Haidl am Ahornberg,jinak také zvané Kepelské Zhůří.
Navíc dům čp.67,o kterém se zmiňuji stojí dodnes v Horské Kvildě a ne na Zhůří.
Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Jan Vlček 28.1.2015 20:06] | Reagovat
Souhlasím s Vámi,jednalo se Haidl am Ahornberg.Dům čp.67/st.p.56 v tomto Zhůří byl obytný objekt ,který jeho vlastníci/rodina Hackl/pronajímala.Posledním majitelem byl v létech 1927-1945 Wenzel Hackl.Dům je zobrazen na mapě Stabilního katastru:Čechy-9266-1,mapový list č.005.
Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Jaroslav Efler 30.4.2017 01:44] | Reagovat
Pane Steune, rád bych se s Vámi setkal osobně a pohovořil o Zhůří a o Vašem příspěvku v knize Šumavští rodáci vzpomínají. Zajímám se o historii obce Zhůří i působení vojáků zde. To co píšete o kapli sv. Václava je naprostý výmysl. Od r. 1952 až do jejího zboření v ní bylo umístěno vysílací středisko, včetně obsluhy. Můžete mě kontaktovat na eflerj@seznam cz
Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Eduard Steun 30.4.2017 22:47] | Reagovat
Pane Eflere,rád se s vámi sejdu a rád pohovořím o Zhůří.Jenom mně trochu mrzí,že co píši o kapli sv.Václava,že považujete za naprostý výmysl.Popisoval jsem stav před r.1952 a čuníky jsem u oné kaple sám na vlastní oči nejednou viděl.Je pravdou,že po r.1952 už k vidění nebyli.Připouštím i to,že vepři mohli být drženi v některém z vedlejších objektů,ale v těsném okolí kaple se zcela určitě pohybovali,jinak bych je tam neviděl.Že vojáci na Zhůří vepře chovali mi potvrdili tři bývalí vojáci,nezávisle na sobě a jakýsi pan Voldřich,který kdysi na Zhůří bydlel a ve zmiňované době tam tudy projížděl.Co bylo v interiéru kaple to nevím,tam se nikdo z nás civilistů nedostal,ale jak vidím,tak jste tam asi vojákoval a v tomto směru víte jistě víc než my,kteří jsme v těsné blízkosti bydleli.Jinak vás chci ujistit,že jsem si nic nevymyslel,nemám důvod proč bych to měl dělat a na tyto stránky vstupuji právě z toho důvodu,aby se leccos i s pomocí ostatních zájemců uvedlo na správnou míru.
Re: Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Jaroslav Efler 2.5.2017 23:30] | Reagovat
Pane Steune, já reaguji na Váš příspěvek z 24.11.2009, cituji:...V roce 1954 už tam armáda byla,ale kaple nebyla ještě zbořena celá,jak se uvádí v článku.Byla jenom ubourána věž zvoničky a zničen zvon.V kapli pak byla chována domácí prasata pro kuchyni Československé lidové armády.... Zhůří, jako jednotka 158. hlásného pluku bylo aktivováno k 1.4.1952 a Váš příspěvek o prasatech v kapli se zjevně týká r. 1954. Pravdu máte v tom, že v té době se na jednotce promítaly filmy a k jejich promítání byly armádou sváženi i lidé z okolí. Mohu Vás seznámit i s promítačem, který zde působil v r. 1953-54. V roce 1953 byla armádou na Zhůří chována domácí zvířata a to na tzv. Červeném baráku. Jednalo se o 2 koně (Žandu a Lucku), 2 krávy, 5 a později až 40 ovcí a 4 vepře. Nabídl jste mě setkání a já bych chtěl tuto nabídku využít, protože mě zajímá případná existence vojska na Zhůří před r. 1952. O ní jsem totiž nenašel nikde v armádních archivních materiálech jedinou zmínku. V okolí Zhůří se budu pohybovat 28. a 29. května. Ozvěte se prosím na můj mail eflerj@seznam.cz, rád se s Vámi setkám. Děkuji J.Efler
Re: Re: Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Jaroslav Efler 16.3.2018 22:22] | Reagovat
Dobrý den pane Steune, mrzí mě, že jste se v květnu loňského roku neozval a nemohli jsme se sejít. P. Malá (jistě se velmi dobře znáte) by mě to setkání zprostředkovala, ale nechtěl jsem přijít neohlášen a bez Vašeho souhlasu. Letos v květnu budu opět na Zhůří a skutečně bych se s Vámi rád setkal a pohovořil o historii tohoto kraje. Můj mail najdete v předcházejících příspěvcích. Děkuji za odpověď. J. Efler
Re: K článku M.Čejky Historie Zhůří. [Lothar beer 30.4.2017 23:55] | Reagovat
celkem 168 obyvatel (pouze německých), z toho 81 mužů, 87 žen
katastrální rozloha: 313 ha, z toho:

Leider liegt hier ein großer Irrtum vor. Man glaubt wenn Personen deutsch sprechen dann sind es Deutsche. Damals wurde überwiegend deutsch in den Randgebieten zu Österreich und Deutschland gesprochen. Die Leute selbst waren zu mehr als 95% Böhmen, genau wie die böhmisch sprechende Bevölkerung. Nach 1918 als die C.S.R. gegründet worden ist, gab es viel Unrecht unter der böhmischen Bevölkerung. Dass auch die deutschsprachige Bevölkerung zum überwiegenden Teil böhmischer Herkunft war ist beweisbar und nachweisbar. Ich bin aber wirklich Deutscher, aber ich befasse mich stark mit der Geschichte meiner Vorfahren.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 87 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist