Zlatý Kopec (Goldenhöhe) - Historie

Přispěl: Michal Urban

Osada Zlatý Kopec leží v jednom z nejkrásnějších údolí centrální části Krušných hor – v hlubokém odlehlém údolí Zlatého potoka (Goldbach) – v nadmořské výšce okolo 750 m. Vznikla před polovinou 16. století při hornické stezce spojující Boží Dar a saský Rittersgrün, jádro původního osídlení přitom zřejmě leželo výše proti proudu Zlatého potoka než dnes, zhruba v místech označovaných na současných mapách jako Staré hory. Tato nejstarší část Zlatého Kopce nesla název Kaff, který se dodnes objevuje v označení hraničního kopce Kaffberg či Kaffenberg (na některých českých mapách Daremný, 923 m n. m.). Jméno Kaff, vztahující se ke dnešnímu Zlatému Kopci, je doloženo rovněž v horním řádu krále Ferdinanda I. pro takzvané lesní cínové doly z roku 1548. Kaff se však jmenovala i samota ležící poměrně nedaleko – na jv. svahu hory Plešivec (1027 m n. m.) nad osadou Lípa (Lindig) u Merklína a v literatuře často dochází k záměně obou lokalit.

V 16. století byl Zlatý Kopec významným střediskem dolování cínových a v menší míře i železných, měděných a stříbrných rud, později – zhruba od roku 1860 se zde těžily i rudy zinku a před druhou světovou válkou a krátce po ní (do 50. let) zde probíhala těžba uranových rud. Náplavy Zlatého potoka poskytly v minulosti i pár zrnek zlata, odkud zřejmě pochází i jeho název. Hlavní centra dolování ležela jednak na levém břehu Zlatého potoka podél jeho přítoku zvaného Hrazený potok, jednak na pravém břehu ve svahu Kaffenbergu. Zbytky po dolování jsou na obou místech dodnes dobře patrné a zvláště vstupní portály štol Dreikönig a Kohlreuter patřily donedávna k nejzachovalejším v této části Krušných hor.

S dolováním na Zlatém Kopci je spojena osobnost Jana Tadeáše Peithnera z Lichtenfelsu, rodáka z Božího Daru (8. dubna 1727) a významného montanisty, který v roce 1762 vypracoval plán na zřízení první báňské akademie v Rakousku a zavedení pravidelného studia báňských věd a který byl nejprve profesorem těchto věd na univerzitě v Praze a od roku 1772 v Banské Štiavnici. Je pravděpodobné, že část svých báňských znalostí získal Peithner právě na Zlatém Kopci, kde jeho dědeček Johann Christian Peithner měl v nájmu jeden z dolů, popřípadě v Jáchymově, kde jeho bratr Václav pracoval jako vrchní důlní správce. Jan Tadeáš Peithner se nepochybně o dolování na Zlatém Kopci zajímal a sám dal podnět k zahájení prací na dole „Am neuen Weg“.

Před druhou světovou válkou byl Zlatý Kopec součástí obce Rýžovna (Seifen) a žilo zde kolem 350 obyvatel v 41 domech. V polovině 30. let zde působily 4 hostince (např. přímo v osadě hostinec Stieler, který poskytoval ubytování v 6 pokojích), dva obchody se smíšeným zbožím, tři obchody se dřívím, tři trafiky a důl Gustav provozovaný stejnojmenným těžařstvem. Ke Zlatému Kopci patřila i samota Český Mlýn ležící přímo na hranici se Saskem. Český mlýn (Böhmische Mühle na rozdíl od Deutsche Mühle umístěného na druhé straně hranice) je zobrazen již na mapě vzniklé při 1. vojenském (josefském) mapování (1764-1768 s úpravou v letech 1780-1783), před druhou světovou válkou v něm byl hostinec. V těchto místech, přímo na české straně hranice, stával rovněž hostinec „Zur Patscherei“. Obě tyto restaurace byly strženy v 50. letech stejně jako většina dalších domů. Dodnes však několik původních domů stojí a kromě dřívější zástavby se objevily i rekreační novostavby.

Zlatý Kopec v současnosti spadá pod Boží Dar a představuje oblíbený turistický cíl, který ovšem není přístupný autem, protože v roce 1995 bylo okolí Zlatého kopce vyhlášeno za přírodní park se zachovalými porosty smrků i relikty starých bučin. Údolí Zlatého potoka, sevřené na jihu o 250 metrů vyšším Tetřevím vrchem a na severu o 200 m vyšším Kaffenbergem, má přitom výrazně mírnější klima než okolní náhorní pláně. O spojení do Saska se dnes starají dva turistické hraniční přechody – jeden je v Českém Mlýně, druhý, vzdálenější, na Rozhraní.


Vloženo: 30.4.2006