Paulusbrunn (Pavlův Studenec) - Pavlův Studenec
Beigetragen:
Vladimír Minaříkdnes zcela zaniklá ves patřila k největím osadám v tachovském pohraničí. Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce, před válkou zde ilo téměř 1000 obyvatel (s okolními osadami jetě více). ilo zde i několik Čechů (byla zde celnice a četnická stanice).
Po válce byl Pavlův Studenec částečně dosídlen, ale s nástupem socialismu se ocitl v tzv. zakázaném pásmu, ve kterém musely být vechny objekty zbořeny kromě těch vyuívaných Pohraniční Stráí. Tím zůstaly stát jen kostel, kola, fara, celnice a několik domů, i ty byly postupně ničeny. V 70. letech byly hraniční zátarasy posunuty dále do vnitrozemí kde také vznikla nová kasárna při silnici od Tachova, pak byly vechny zbývající stavby zbořeny (jako poslední kostel odstřelený r. 1977, ji předtím byl nějakou dobu "upraven" na hlásku PS - existují fotografie pořízené z německé strany).
Osídlení Pavlova Studence bylo značně rozptýlené, ale skládalo se ze dvou hlavních částí - zástavby v okolí kostela (vlevo od silnice na Tachov) a místní části zvané Pomezná co byly domy při pravé straně silnice od Tachova.
Větina území býv. vsi je dnes proměněna v louky a zástavba zcela zmizela, zarostlé zbytky základových zdí zbývají z několika usedlostí býv. Pomezné. Severně od nich je býv. hřbitov, pietně upravený po roce 1990. Kromě něj zůstal u křiovatky silnic poničený tzv. Bottgerův památník - připomíná okresního hejtmana J. Bottgera který se zaslouil o výstavbu silnice Pavlův Studenec-Zahájí, dokončenou r. 1893.
Kromě nich a nové celnice stojí dnes na značně rozsáhlém katastru býv. vsi pouze dvě budovy - hájovna Němeček a oputěný areál býv. roty PS, v lese u cesty mezi zaniklou Pavlovou Hutí a Zlatým Potokem.
Eingegeben: 27.4.2006 
