PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Pila (Brettmühl) - Historie

Přispěl: Michal Urban

Osada Pila (Brettmühl) ležela v údolí Černé při silnici vedoucí z Rýžovny do Potůčků v nadmořské výšce okolo 800 m. Osídlení v tomto prostoru vzniklo již zřejmě koncem 15. století, neboť v seznamu míst panství Schwarzenberg, pod nějž tato oblast v té době (až do roku 1546) patřila, je již k roku 1500 zmiňován „Breydt-Mulen“ jakožto dědičný nebo volný statek. Existovala zda tedy pila, která místu dala jméno (něm. Brett = prkno) a která pravděpodobně dodávala dřevo pro důlní provozy v blízkém okolí.

Pila byla vždy jen drobnou osadou. Na Müllerově mapě Čech z roku 1720 není zaznamenána a zmínka o ní není ani v Schallerově Topografii Království českého z druhé poloviny 80. let 18. století. Také mapa vzniklá při I. vojenském (josefském) mapování (1764–1768 a 1780–1783) Pilu neuvádí, i když v místech osady je zakreslen mlýn a šest domů. Výslovně je Pila (jako Brettmühl) uvedena až na mapě z II. vojenského (Františkova) mapování z let 1836-1852. Ve 40. letech 19. století zde podle Sommera žilo 75 obyvatel v 7 domech, po první světové válce, kdy již byl používán český název Pila, je uváděno již jen 29 lidí v 7 usedlostech. V roce 1866 vznikla v Pile malá kaplička se zvonem (v plánku je označena křížkem). Před svým domem č. 6 ji postavil sedlák Ludwig Korb se svou ženou Mathildou. Kapička, která údajně pojala 20 sedících, byla zasvěcena Janu Křtiteli. Zpočátku zde celebroval mše farář z Horní Blatné, od roku 1906 se zde bohoslužby konaly již jen na svátek sv. Jana (24. června). Ve dvacátých letech minulého století bylo na pravém břehu Černé v Pile vybudováno velké koupaliště, které se stalo oblíbeným cílem výletů lidí z okolí. Po druhé světové válce bylo koupaliště stejně jako kaplička i celá obec zničeno, jeho poloha je však dodnes patrná podle zbytků mohutných zdí, patrný je i náhon, jímž byla do koupaliště přiváděna voda (na druhé straně silnice). V současnosti probíhají jednání o obnovení koupaliště. Velmi zajímavým dochovaným a v nedávné době rekonstruovaným vodním dílem je také náhon, který sloužil a dodnes slouží k pohonu turbíny v objektu nedaleké papírny v Potůčkách. Velký kámen na jezu v místech někdejší pily nese letopočet 1880.

Historie osady Pila od samého začátku souvisela úzce souvisela s hornickou činností. Zpočátku se zde těžily převážně stříbrné rudy, o středověkém dolování se však nedochovalo mnoho zpráv. Podrobné jsou až záznamy z druhé poloviny 19. a počátku 20. století, kdy byl obnoven provoz na dolovém poli Anna-Michael mezi Pilou a Pískovcem a těžily se zde rudy bismutu. Revír byl otevřen štolou Rudolf, ležící těsně nad Černou, a výše položenými štolami Mittler Michaeli a Michaeli. Nejvýše ve svahu se nalézala štola Anna a dvě nálezné jámy (Bufka-Velebil 2002). V roce 1883 byly důlní míry na ložisku propůjčeny Anně Braunové z osady Stráň u Potůčků (Ziegenschacht), pracovalo zde šest dělníků. Bismutová ruda byla na místě upravována ve stoupovně a vycezovací huti a produkt byl prodáván do Johanngeorgenstadtu. Počátkem 90. let 19. století bylo na dole zaměstnáno 14 dělníků a tři další pracovali v úpravně, v roce 1894 však práce ustaly kvůli poklesu cen bismutu.

V roce 1900 prodali dědicové po zesnulé Anně Braunové důl Anna–Michael za 40 tisíc korun svobodnému pánu Hansi von Morsey-Picardovi z německého Kasselu. Ještě v témž roce byly práce obnoveny, těžilo se mezi štolami Rudolf a Anna s vertikálním rozsahem zhruba 150 metrů. Provoz dolu Anna–Michael byl moderně vybaven, ve štole Rudolf byl osazen ventilátor se zinkovými lutnami, byla zavedena kolejová doprava a strojní vrtání. Před ústím štoly byla kromě provozní budovy postavena v roce 1901 i velmi moderní mechanická gravitační úpravna po mokré cestě. Úpravna byla schopna zpracovat až 20 q bohaté rudy za den. Osádku tvořili tři muži a provoz byl udržován ve dne i v noci. Mimo úpravnu bylo tehdy na dole Anna–Michael zaměstnáno 30 horníků, z toho 23 ve štole Anna a 7 ve štole Rudolf.

V roce 1902 důl převzala společnost Fortuna Gewerkschaft ze saského Schwarzenbergu, ve které byl předsedou představenstva původní majitel Hans von Morsey-Picard. Současně byl rozšířen stav osazenstva – celkem zde tehdy pracovalo 41 mužů (28 na Anně–Michaelu, 7 na Rudolfu a 6 v úpravně). Již v březnu roku 1904 však byly veškeré práce ve štole Anna, která dosáhla celkové délky 315 m, kvůli nízké kovnatosti rudy zastaveny a v letech 1905–1911 pokračovaly pouze práce na štole Rudolf s nižším počtem dělníků (10 až 14, později jen 6). V roce 1911 byl provoz dolu zastaven úplně. Během let 1883–1904 bylo v dole Anna–Michael údajně vytěženo 240 tun bismutové rudy o obsahu 1041 kg bismutu.

V roce 1914 získal důl Anna–Michael F. O. Nitzsche ze saského Breitenbrunnu (do té doby zde pracoval jako závodní), práce však byly v malé míře obnoveny až v roce 1917, kdy důl koupila vídeňská firma Österreichischen Metallhüttenwerken GmbH. Radioaktivní voda, která vytékala ze štoly Rudolf, byla tehdy jímána a odváděna potrubím. Firma Österreichischen Metallhüttenwerken prováděla v dolovém poli Anna–Michael udržovací práce i po 1. světové válce, k obnovení těžebního provozu však již nedošlo.

Ještě během druhé světové války, v roce 1942, vznikl nerealizovaný projekt na otvírku štoly Anna. Po druhé světové válce byla Jáchymovskými doly, n. p., opět zmáhána štola Rudolf, uranové rudy v ní zřejmě zjištěny nebyly. Dnes jsou všechna díla cechu Anna–Michael zcela zavalena.


Vloženo: 9.4.2006



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 46 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist