PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Pískovec (Schwimmiger) - Historie

Přispěl: Michal Urban

Osídlení v prostoru dnes zcela zaniklé osady Pískovec (Schwimmiger, objevují se též varianty Schwimerig, Schwimmering, Schwimmendes, Schwymenth) je historicky doloženo už k roku 1380 (Fröbe 1930), což tomuto místu dává primát nejstarší osady na české straně této části Krušných hor. K osídlení došlo v souvislosti s rýžováním a těžbou cínovce a s báňskou činností zřejmě souvisí i německý název osady (ze slova Schwemme = naplavenina, zvětralá hornina, popř. schwemmen = rýžovat, propírat). Pískovec byl v minulosti vždy jen malou osadou, v roce 1847 zde žilo 58 lidí v pěti domech, v roce 1872 to bylo 34 lidí v 5 domech a v roce 1920 již jen 20 lidí v 5 domech (viz mapku v sekci Ostatní). V roce 1934 zde podle Adresáře Československé republiky byla registrována jedna živnost – kamenický závod. České pojmenování získal Pískovec v roce 1948, krátce poté osada, spadající do katastru Potůčků (Breitenbach), zanikla (zřejmě v 50. letech).

Osada Pískovec vznikla poté, co prospektoři zjistili, že náplavy zdejších potoků jsou bohaté na kassiterit (cínovou rudu). Je pravděpodobné, že první pokusy o rýžování cínovce zde probíhaly již od poloviny 14. století, prvními osadníky přitom byli lidé ze saské, přístupnější části Krušných hor, z oblasti kolem Breitenbrunnu, který byl tehdy nejbližší existující obcí. K roku 1380 je již na Pískovci (konkrétně na Streitbergu, dnes Písečném vrchu) uváděn důl s volnou štolou a jeden další důl.

Další zmínky o Pískovci jsou až z 16. století. Například k roku 1520 zde měl existovat důl na cín patřící Johannu Stubenfalderovi. V roce 1535 byla Matesu Virentzovi propůjčena nálezná jáma a dvě důlní míry na nové žíle, kterou odkryl „am Streyberge bey der Eyssern sicherung geleben“, roku 1540 je Nicekelovi Klererovi propůjčována dědičná štola, kterou razí ke svým mírám „am streittseifen oder streitberg“ a roku 1563 si propůjčoval Joachim Lortz náleznou jámu a obě nejbližší dolové míry „unter dem streytperge gelegen am schwyment“ (Jangl 1975).
Kromě cínovce se v okolí Pískovce – na důlním poli Anna - Michael v prostoru mezi Pískovcem a Pilou (Brettmühl) –těžily též rudy železa, stříbra, kobaltu a později i bismutu. Hlavní období provozu těchto dolů spadá do 18. století a především pak do závěru 19. a počátku 20. století. V roce 1901 bylo na dole Anna- Michael zaměstnáno 30 horníků, o rok později již 41 mužů včetně šesti pracujících v nově zřízené gravitační úpravně (Bufka, Velebil 2002). Práce byly zastaveny počátkem 20. let 20. století. O obnovení těžby se uvažovalo ještě během druhé světové války, kdy měla být zpřístupněna stará dědičná štola Tiefer Streitpingen Stolln, která byla ražena již v 16. století pod cínové poruby na Pískovci, projekt se však neuskutečnil. Po druhé světové válce vyzmáhal n. p. Jáchymovské doly starou štolu Rudolf, která ústí v údolí Černé u Pily a vede směrem k Pískovci. V současnosti jsou všechny štoly a šachty dolu Anna – Michael zavaleny, o rozsahu těžby na cínovec vypovídají mohutné propadliny patrné těsně pod Pískovcem směrem do údolí Černé.


Vloženo: 25.3.2006



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 36 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist