PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Háje (Zwittermühl) - historie

Přispěl: Michal Urban

Obec Háje ležela v údolí Černé (Schwarzwasser) mezi Rýžovnou (Seifen) a Luhy (Jungenhengst) v nadmořské výšce kolem 900 m. V pramenech je zmiňována k roku 1536, kdy zde měl stát jeden dům, koncem 18. století zde podle Schallerovy Topografie Království českého bylo 19 stavení a k roku 1872 je uváděno 29 domů s 302 obyvateli. Už na počátku 20. století však počet obyvatel obce začal klesat – roce 1921 zde žilo 265 lidí v 35 domech a před druhou světovou válkou se počet obyvatel pohyboval kolem 250. Podle adresáře Československé republiky z r. 1934 působili v Hájích, spadajících územně pod Potůčky, jako živnostníci dva hostinští, jeden řezník a jeden truhlář. Po odsunu německého obyvatelstva se obec brzy prakticky vylidnila. V roce 1950 v ní žilo už jen 36 lidí a v 60. letech Háje přestaly v podstatě existovat. V současnosti zde stojí pouze jedna lovecká chatka v areálu bývalé školy a místo, kde obec stávala, již není uváděno ani na některých podrobných mapách.

Historie Hájů i německý název obce úzce souvisí s hornictvím. Slovo Zwittermühl totiž znamená ruční mlýn na drcení cínové rudy (cvitru). Toto pojmenování zároveň naznačuje, že osídlení v prostoru Hájů vzniklo už dříve než ve 30. letech 16. století a že patřilo v této části Krušných hor k nejstarším. Mlýny zvané Zwittermühl se totiž v oblasti Krušných hor i Slavkovského lesa používaly převážně jen do počátku 16. století, kdy byly postupně nahrazeny tzv. mokrými stoupami. Je proto pravděpodobné, že k osídlení Hájů, spojenému s rýžováním a těžbou cínových rud, došlo již nejpozději na přelomu 15. a 16. století, možná však ještě dříve, jak naznačuje už k r. 1380 doložené dolování na cín na nedalekém Pískovci (Schwimmiger).

Háje ležely zpočátku na území schwarzenberského panství podél významné středověké komunikace, která spojovala města Schwarzenberg a Breitenbrunn s ostrovským panstvím Českého království. Tato oblast, která již od roku 1212 náležela k Českému království, v následujících staletích střídavě patřila k Sasku a Čechám. K přesnějšímu vymezení hranic došlo v roce 1459 na základě tzv. chebské smlouvy mezi králem Jiřím z Poděbrad a saským vévodou. Jižní část schwarzenberského panství přitom roku 1459 připadla Sasku jako věno při svatbě dcery Jiřího z Poděbrad Zdenky s vévodou Albrechtem III.. V letech 1425–1532 spravovali panství Schwarzenberg páni z Tetova, jejichž dědici v r. 1532 prodali panství saskému kurfiřtu Johannu Friedrichovi, zakladateli Horní Blatné a Božího Daru. V té době také došlo k vymezení blatenského a božídarského důlního revíru, přičemž Háje ležely právě na jejich hranici. Už v roce 1546, během šmalkaldských válek, však český král Ferdinand I. přiměl saského vévodu a pozdějšího kurfiřta Moritze, aby mu jižní část panství s městy Horní Blatnou a Božím Darem – a také s osadou Háje – postoupil zpět (tzv. pražská dohoda z 14. 10. 1546).

Nejstarší období dějin Hájů úzce souviselo s těžbou cínových a stříbrných rud. Doly na cínovec se nacházely jednak sz. od Hájů směrem na Pískovec a Podlesí, jednak na jih od obce směrem na Bludnou, kde jsou dodnes patrné hluboké propadliny po dolování na pásmu Zuzana. K nejvýznamnějším stříbrorudným dolům patřily doly Boží požehnání (Segen Gottes) na sz. okraji Hájů na svahu vrchu Čupřina (Zottenberg) a přímo v Hájích ležící důl Svatá Trojice (Heilige Dreifaltigkeit), oba známé již z konce 16. století. Podobně jako na dalších místech v okolí Horní Blatné a Potůčků se zde těžily také rudy kobaltu, které se používaly k výrobě modré barvy. Ta se v Hájích vyráběla již zřejmě v 70. letech 16. století.

K vyčerpání nejbohatších povrchových partií dolů však došlo již koncem 16. století. V důsledku Třicetileté války a následné rekatolizace spojené s hromadnou emigrací protestantského obyvatelstva do sousedního Saska se úpadek zdejších dolů ještě prohloubil, a začínají se proto rozvíjet pr Krušnohoří typické náhradní formy obživy – krajkářství, řezbářství, zpracování kůží aj. Určité oživení dolování nastalo ve druhé polovině 18. století, kdy byla v údolí Černé zaražena významná štola Gotthold (1758). Hornická činnost probíhala s přestávkami prakticky po celé 19. století i na počátku 20. století. Ve druhé polovině 19. století přitom těžbu stříbrných a kobaltových rud vystřídala těžba rud bismutu. U dolu Segen Gottes byla v 80. letech 19. století v provozu stoupovna a gravitační úpravna, roční těžba se pohybovala okolo deseti tun bismutu. V r. 1885 byli na dole zaměstnáni dva dozorci a 27 dělníků, v r. 1890 to již bylo dokonce 57 dělníků, v roce 1913 pak 32 horníků (Kořan 1988, Bufka, Velebil 2002). V období kolem první světové války, kdy důl Segen Gottes vlastnil hrabě Ernst Sylva-Taroucca, se do popředí zájmu dostaly i uranové rudy. O jejich těžbu se s nevelkým úspěchem pokoušela ve 20. letech minulého století i Akciová společnosti pro výrobu radia a jiných kovů v Praze, jejímž majoritním vlastníkem byla Živnobanka. Během druhé světové války byla tato společnost zařazena do mamutího koncernu Reichswerke AG für Berg– und Hüttenbetriebe Hermann Göring.

Krátce po ukončení druhé světové války (od roku 1946) se v Hájích, stejně jako na řadě dalších míst na Jáchymovsku, začal angažovat n. p. Jáchymovské doly, který – ve snaze nalézt uranové rudy – obnovil většinu historických důlních děl a vyrazil zde i řadu dalších štol a šachet. Nejpozději od března 1947 stál v Hájích pracovní tábor, který byl vybudován v areálu staré školy a ve kterém byli umístěni němečtí váleční zajatci. (Bufka, Velebil 2002). Důlní práce, které dosáhly do hloubky téměř 200 metrů, probíhaly až do poloviny 50. let, po roce 1964 byly obě hlavní denní jámy dolu Segen Gottes zasypány. Pozůstatky hornické činnosti (haldy, propadliny) jsou v okolí šachty Segen Gottes, štoly Gotthold či jámy Wilhelm dodnes dobře patrné.


Vloženo: 22.3.2006



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 60 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist