Kommern (Komořany) - Geschichte

Beigetragen: Jana Sýkorová

Komořany se nacházely asi 4 km západně od Mostu. Původně ležely při jižním břehu tzv. Komořanského jezera, jehož zbytky byly vysušeny ve 30. letech 19. století. Jihozápadně od Komořan se rozkládaly Ervěnice, východně ležela nedaleká Souš a severně pak Dolní Jiřetín.

Název obce bývá odvozován od faktu, že její obyvatelé bydleli na pozemcích královské komory. V písemných pramenech se lze setkat s různými tvary: Chomoran, Komoran, Komorzany, Komoržany, nebo německým Kommern, Kummern.

Na katastru Komořan, využívajíce břehy Komořanského jezera, sídlili lovci a rybáři již ve Střední době kamenné (cca 8300 - 5500 př. n. 1.). Okolí obce bylo osídleno také v mladší době kamenné nositeli kultury s lineární a vypíchanou keramikou, (cca 5500 - 4200 př. n. 1.) a také příslušníky různých kultur pozdní doby kamenné (4000 - 2000 př. n. 1., např. kultury jordanovské, badenské, se šňůrovou keramikou a dalších). Z území kolem Komořan pocházejí i pozůstatky kultury únětické (starší doba bronzová, 2000 - 1500 př. n. l.) a kultury knovízské (mladší doba bronzová, 1250 - 900 př. n. l.), jakož i vzácné nálezy z doby římské (cca 50 př. n. I. - 376 n. l.).

Poprvé se setkáváme s obcí Komořany v listině krále Václava I. z roku 1250, v níž daroval oseckému klášteru mimo jiné polovinu rybářů z této vsi, včetně příslušné části jezera, což bylo potvrzeno v roce 1341 i králem Janem Lucemburským. Ve 2. polovině 15. století náležela část obce k mosteckému hradu, část oseckému klášteru a část majitelům Červeného Hrádku.

Díl Komořan, náležející k Červenému Hrádku, byl v roce 1612 získán Bohuslavem z Michalovic, ale v roce 1621 mu byl s jeho dalším majetkem konfiskován a v roce 1622 prodán Vilému ml. z Lobkovic. Při prodeji mosteckého hradu v roce 1595 připadla část Komořan, k němu dosud náležející, městu Mostu. V roce 1654 drželi Komořany tři různí majitelé: František Vilém z Lobkovic, Martin Michna a město Most, jehož Část byla v roce 1689 také prodána Lobkovicům. Komořany zůstaly pak součástí jejich panství Nové Sedlo - Jezeří do roku 1848.

Obyvatelé Komořan byli významně ovlivňováni blízkostí jezera s hojností ryb. Není proto divu, že rybářství až do vrcholného středověku bývalo hlavní součástí jejich obživy. Teprve v polovině 17. století je obec zmiňována jako zemědělská. Bylo zde 17 obydlených selských usedlostí, 25 chalupníků a 5 "osob na obci". Jednalo se tedy o poměrně velkou vesnici, ovšem s malou výměrou polí a špatnými domy.
V polovině následujícího století měly Komořany 49 hospodářů, 3 krejčí, řezníka, kováře,
ševče a 1 židovského obchodníka s plátnem. Počet domů a obyvatel v následujících desetiletích
narůstal, a to i přesto, že v roce 1838 postihl obec ničivý požár. V roce 1861 stálo v Komořanech
78 domů a v nich žili již 464 obyvatelé.

Rychlý rozvoj obce ale nastal až s rozšířením těžby uhlí v poslední čtvrtině 19. století. Na katastru Komořan byl postaven v roce 1875 důl Jupiter a v roce 1883 šachta Germania (pozdější Fortuna). V důsledku dolování byl narušen v roce 1878 známý pramen Komořanské kyselky.

Díky rozvoji těžby uhlí a rostoucí potřebě pracovních sil se zvýšil počet obyvatel Komořan do roku 1893 na 1 512 osob a počet domů stoupl na 136. Zároveň se zvyšovalo procento Čechů, bydlících v obci. Při sčítání lidu v roce 1930 dosáhl počet obyvatel čísla 2 920, z toho 1 437 se jich hlásilo k české národnosti. Za II. světové války se v okolí Komořan nacházely tábory nucených prací.

V Komořanech stávala kaple sv. Anny, postavená původně roku 1701, avšak v roce 1838
zbouraná. Na jejím místě byla v roce 1846 vybudována pseudogotická kaple stejného zasvěceni.
Na hřbitově se nacházela empírová kaple z 19. století. Jedinou památkou, která se zachovala z
Komořan pro příští generace, je morový sloupek z 80. let 17. století, jenž byl přemístěn do Vtelna.

Komořany se postupně vylidňovaly se zhoršujícím se životním prostředím ve druhé polovině 80. let, které zapříčinila nedaleká elektrárna a úpravna uhlí, uhelné velkolomy a v neposlední řadě i výstavba dopravního uzlu. Obec byla definitivně zlikvidována v letech 1986 - 1987 a její katastr od 1. 1. 1988 přičleněn k Mostu.

Článek převzat z publikace Zmizelé domovy, vydané Okresním muzeem v Mostě a Státním oblastním archívem v Mostě v roce 2002. Viz stránky OM Most.


Eingegeben: 15.3.2006