Holtschitz (Holeice) - Geschichte
Beigetragen:
Jana SýkorováHoleice leely jihozápadně od Mostu. Na východě sousedily s obcí Hořany, na jihu s Malým Březnem a na sever od nich se rozkládaly Ervěnice. Jádro vsi ulicového typu tvořila dlouhá obdélná náves probíhající východo - západním směrem.
Jméno obce má slovanské kořeny. Vedle názvu Holeice se v historických materiálech setkáváme i s Holeticemi, Holečicemi a později s německým Holtschitz.
V písemných pramenech jsou Holeice poprvé zmiňovány a po polovině 14. století, ale v souvislosti s archeologickými výzkumy přímo v obci i okolí není pochyb, e byly osídleny ji v raném středověku. K. důleitým objevům, dávaným do souvislosti s monými počátky obce, patřilo pohřebitě, sestávající z uzavřené skupiny 29 hrobů, vybavených raně středověkou keramikou, esovitými záunicemi a jinými artefakty.
V průběhu 15. a 16. století náleely Holeice k mosteckému hradu. V roce 1595 Rudolf II. prodal hrad, a s ním mimo jiné i obec Holeice, městu Mostu, které je ale roku 1604 opět prodalo, tentokrát Kaparu starímu Belvicovi z Nostvic. V roce 1631 patřily Holeice k panství Jezeří.
Roku 1689 je získal Ferdinand Vilém z Lobkovic. V drení lobkovického rodu zůstala obec a do roku 1848.
Kolem roku 1620 bylo v Holeicích 27 zemědělských usedlostí, jejich obyvatelé pěstovali převáně ito a penici a chovali běné domácí zvířectvo. Třicetiletá válka a rozsáhlý poár kolem roku 1659 zapříčinily zpustnutí řady domů, take po polovině 17. století zde aktivně hospodařili jen tři sedláci a est chalupníků. O sto let později bylo zaznamenáno v Holeicích ji 30 hospodářů, krejčí, panský ovčák a enkýř. V roce 1846, na sklonku feudální éry, měly Holeice 47 domů a 262 obyvatele. Existovala zde i kola (učitel byl ale v Holeicích poprvé zmiňován ji v roce 1713), panský dvůr a ovčín.
Na katastru Holeic se začalo u v roce 1860 s hloubením dolu Robert, těba uhlí zde vak byla zahájena a v roce 1865 a rozířena v 70. letech. Koncem 90. let 19. století tady působily dvě stejnojmenné achty, z nich důl Robert II se posléze stal lomem a byl v roce 1946 přejmenován na "Důl Jan verma".
roce 1898 doly Robert I a II zaměstnávaly 283 horníky, z nich řada pocházela přímo z Holeic. Přispěly tak jednak ke zvýení počtu obyvatel obce, jednak se zaslouily o změnu jeho sociálního sloení. Nejvíce obyvatelstva (1 140) měly Holeice při sčítání lidu v roce 1930. Na konci první republiky, v roce 1938, ilo v obci přes 30% Čechů.
V obci stál kostel sv. Mikuláe, původně raně gotický a opevněný, jeho vě byla posléze pozdně goticky upravena. Fresky z interiéru kostela byly částečně sejmuty a jsou deponovány v Okresním muzeu v Mostě.
K významným památkám Holeic náleel i kamenný most ze 16. století se sochami sv. Felixe a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století a barokní fara z let 1735 a 1737. Památný byl i dům čp. 22 se pýcharem ze 16. století a socha sv. Vavřince z 18. století. Vechny jmenované sochy byly přemístěny do Mariánských Radčic.
Obec byla likvidována z důvodu postupu těby k. p. DVIL v letech 1978 - 1979.
Článek převzat z publikace Zmizelé domovy, vydané Okresním muzeem v Mostě a Státním oblastním archívem v Mostě v roce 2002. Viz stránky OM Most.
Eingegeben: 22.2.2006