Wottitz-Synagoge (Votice-synagoga)Beschreibung:
Vchod na idovský hřbitov a obřadní síňV bývalé obřadní síni je zřízeno malé muzeum.
idovské pohřební rituály nedovolují ponechat tělo zemřelého v domě smutku, v márnici připravovali členové pohřebního spolku (Chevra kadia) tělo zemřelého k pohřbu, bděli u něj a odříkávali modlitby za zemřelé (kadi), bylo zde prováděno rituální omytí zemřelého (tahara). Spolek tvoří nejváenějí mui idovské obce, zajiují nejen pohřby souvěrců, ale věnují se i dobročinnosti a návtěvám nemocných. Počet členů spolku býval 18, co je numerický ekvivalent slova chaj tj.ivý. Náhrobek (hebr. macevot nebo také eben zichron tj.kámen vzpomínek) se na hrobě vztyčuje při prvním výročí úmrtí (v jidi járcajt), při dalích těchto výročích provádějí členové Chevra kadia modlitby u hrobu, tuto slubu si někteří zboní idé předplácejí za ivota formou příspěvku do pokladny spolku. idovský pohřeb i sebebohatího člena obce býval celkem prostý, zemřelý byl oblečen v bílém rubái, uloen do obyčejné borové rakve, perky a květiny nejsou povoleny, zřejmě právě proto, aby vykradači hrobů nepřemístili ostatky, co je hrubé poruení zásad judaizmu. Do rakve se přidává symbolicky hrst zeminy z Erec Jisrael (země Izraelské), symbolizovala se tak touha po návratu do země předků, tak jak zpívají idé v písni Hatikvah (hebr.Naděje), dnes hymna státu Izrael:
Tak dlouho, tak hluboko v srdci
due ida touí
a směrem k východu
oko hledí k Siónu
Nae naděje se jetě neztratila
ta naděje dvou tisíc let -
být svobodným lidem v naí zemi
v té zemi Siónu a Jeruzaléma.
Datum: 2009
Autor: Pavel Frýda
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 2.9.2009