PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Prunéřov (Brunnersdorf) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Mezi zaniklé obce musíme počítat i Prunéřov, přestože tam ještě žije pár lidí. Dříve to ale byla 2,8 km dlouhá vesnice, začínající u Kadaně zámkem č. p. 1 a postupující po obou stranách Prunéřovského potoka téměř až k Nové Vísce pod Hasištejnem. Od nepaměti rozděloval vesnici potok na Starý a Nový Prunéřov. Přibližně ve středu obce stál na katastru Starého Prunéřova uprostřed hřbitova, zavřeného zdí se vstupní branou, kostel svatého Petra a Pavla ze 13. století. Ten s protilehlou školou na druhém břehu potoka dělil zase v novější době Prunéřov na horní a dolní.

O vzniku Prunéřova se nedochovaly písemné doklady, ale traduje se, že jej založil kolem roku 1261 jistý kadaňský měšťan na popud krále Přemyla Otakara I. Původní název osady byl s největší pravděpodobností Brunhartsdorf, Brunhardova ves.

Ves patřila ve 14. století ke hradu Perštejnu a to až do roku 1431, kdy si ji Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili potokem na polovinu. Tzv. Starý Prunéřov s kostelem připadl Vilémovi. Ten ale již v roce 1449 prodal svoji část Prunéřova Vilémovi z Ilburka. Po 4 letech hrad i Starý Prunéřov opět změnil majitele, stali se jimi Fictumové (Vitzthumové). Leo z Fictumu přikoupil v polovině 16. století od Mikuláše II. z Lobkovic a na Hasištejně i druhou část Prunéřova, která tehdy v roce 1431 připadla Alešovi.

V roce 1590 došlo k dělení fictumovského majetku mezi bratry Kryštofa a Bohuslava Felixe, který zdědil dvůr Pigelhof, Starý Prunéřov a statek Mory. Vytvořil tak nový statek, zvaný od té doby Prunéřov. Za své sídlo zvolil nejdříve Pigelhof. kde dal postavit tvrz. Pak ale dal přednost Prunéřovu a ještě v 90. letech 16. století si tam postavil renesanční zámek. Později připojil ke svému panství i Málkov.

Po prohrané bitvě na Bílé hoře byl majetek Fictumům zabaven a roku 1623 prodán Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Tím došlo opět ke sloučení obou částí Prunéřova, tentokrát již definitivnímu. Martinic spojil panství Prunéřov se štampachovským panstvím Ahníkov, které potkal stejný osud.

Třicetiletá válka Prunéřov těžce postihla, ale i tak to již tehdy byla rozsáhlá ves. Žilo tam 7 sedláků, 71 chalupníků a tzv. na obci dalších 10 lidí.

Od roku 1655 byl pánem spojeného panství Ahníkov - Prunéřov třetí syn Jaroslava Bořity, Maxmilián Valentin. Měl vysoké postavení u dvora, ale u svých poddaných nebyl oblíben, protože zvýšil počet robotních dnů o dalších sto dnů v roce. Po jeho smrti došlo roku 1678 opět k rozdělení panství na ahníkovské a prunéřovské. Majitelem Prunéřova se stal nejstarší syn Jaroslav Bernhard a po něm jeho mladší bratr a pak další Martinicové. Roku 1773 však prunéřovská větev Martiniců vymřela Františkem Michalem po meči. Za něho byla koncem 50. let 18. století provedena velká rekonstrukce farního kostela svatého Petra a Pavla.

Kolem roku 1740 se v Prunéřově poprvé objevily brambory a od té doby je zdejší sedláci pěstovali již stále.

Celý majetek pak převzal František Karel z ahníkovské větve, ale i ten zemřel bez mužského potomka, takže panství roku 1791 zdědila dcera Františka Michala Marie Anna z Althanu. Osudy obou panství byly opět společné. V té době panství tvořilo 42 vesnic.

Roku 1782 bylo započato s vysoušením velkého jezera v těsném sousedství Prunéřova. Do roku 1829 bylo již úplně vyschlé.

Roku 1787 bylo v Prunéřově 146 čísel popisných, byl tam zámek, škola, chudobinec, panský pivovar, panská výrobna kořalky, panské bednářství a panský dvůr Pigelhof s ovčínem a stájemi. Žilo tam již 11 sedláků, 14 půlláníků, 54 chalupníků a 52 domkářů. V roce 1846 bylo v Prunéřově již 158 domů a 7 mlýnů a již tehdy se u obce dolovalo uhlí. V roce 1870 bylo na začátku dolního Prunéřova postaveno nádraží a blízko něho cukrovar.

Dokud byla obec rozdělena na 2 části, měla každá vlastní obecní správu. Zajímavé je, že toto rozdělení přetrvalo i po roce 1850, kdy se obec stala samostatnou správní jednotkou. Až do roku 1918 měly obě části Prunéřova vlastní obecní výbory, ale společného starostu.

Roku 1880 se majitelem panství stal průmyslník Fr. Preidl, který začal brzy po koupi s velmi nákladnou úpravou zámku v pseudoromantickém slohu. V tom pokračoval i jeho dědic E. Karsch. Byla to dvoukřídlá stavba se 3 štíty, obklopená nejdříve ovocným sadem, změněným po roce 1912 na krásný zámecký park. Věž, kterou dal Preidl postavit, byla zbořena roku 1924.

Za 1. republiky byl Prunéřov nejen největší a nejlidnatější vesnicí této oblasti, ale i jeho vybavenost byla pozoruhodná. Obec byla elektrifikovaná. měla 6třídní školu, lékaře, lékárnu, spořitelnu a záložnu, 11 hostinců, řadu různých obchodů a řemeslníků, 2 taxikáře a také pohřební ústav. Kromě pivovaru, cukrovaru a 4 mlýnů tam pracovala cihelna, kaolinka, 2 pily, továrna na konzervy a 2 stavební firmy.

V roce 1921 bylo z 2242 obyvatel Prunéřova 145 Čechů. Do roku 1936 vzrostl jejich počet na 188. Měli tam i českou školu.

Prunéřovský zámek i další majetek byl po 2. světové válce synovi E. Karsche zabaven a zámek sloužil po úpravách různým účelům, např. v něm byla krajská politická škola, později ředitelství Dolů Nástup Tušimice a nakonec výroba kartónových obalů firmy Nisatex.

V roce 1962 byla utvořena likvidační komise a do konce roku 1966 zmizela většina obce - až na několik domů v severní horní části a zámek s okolím v dolní části. Demolice obce začala od jejího středu. Důlní činnost přerušila silnici, musel být přeložen potok a postupně byla provedena demolice objektů. Dnem 1.1. 1966 obec Prunéřov zanikla jako samostatná správní jednotka a její katastr byl připojen ke Kadani.

Otázka těžby uhlí ve spodní části Prunéřova je bezpředmětná, poněvadž vytěžení všech zbylých uhelných zásob zde, by nebylo zastupitelné ani ekologicky, ani ekonomické a existující zbytky sloje by neopravňovaly demolici povrchových zařízení. Pouze část kolem zámku a tento samotný musely v roce 1982 z důvodů dobývání ustoupit.

Terén byl po ukončení dobývacích prací rekultivován, čímž vznikla příměstská rekreační oblast pro město Kadaň, (cyklistické stezky, rybářský sport, promenádní cesty atd.).

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Rekultivace? [Věra Šraierová 18.3.2007 20:41] | Reagovat
Nikde jsem neslyšela,že v oblasti bývalého Prunéřova by byly cyklistické stezky,promenádní cesty a že by tam bylo možné provozovat rybářský sport.Může někdo tyto informace upřesnit?
Sci - fi? [Karel Netsch 22.3.2007 16:35] | Reagovat
To by mě také zajímalo, odkud pocházejí tyto informace. Zdá se, že p. Binterová vycházela z nějakého plánu, či návrhu, který se nakonec neuskutečnil.
Účtenka pivovaru E. Karsche [Jarda 29.6.2008 23:31] | Reagovat
Prunéřov jsem navštěvoval v letech 1961 až 65 a účtenky z obrázku používal hostinský (snad původem holanďan) na hradě Hašištein ještě v té době. Na hradě se čepovala Prunéřovská 12ka a po 6 pivech byli i silnější povahy .... .
V té době pivovar končil a jižně od silnice 13 byla liduprázdná vesnice s jednou obydlenou budovou hostince, kde trávili večery dělníci ze staveb. Hospodský pil s nimi a pak kasíroval za útratu (včetně večeře) jednotnou cenu dnes neuvěřitelných 18 Kčs. Pivovar jak se tehdy říkalo skončil na přeložku potoka a následné vyschnutí jeho studní.
V Prunéřově v té době ještě stál kostel s poničeným interiérem. U kostela byl hřbitov, kde byla prováděna exhumace hrobů.
cyklostezka [qwert 24.11.2011 11:04] | Reagovat
O cyklostezce se mluvi uz asi dva roky , evidentne cekaji na nejakou dotaci z EU.
Ja slysel ze by vedla z lesoparku v Kadani , kolem potoka nahoru kolem zahradek a po starych sachetnich cestach/silnicich k prun.koupalisti
Města,obce,osady a samoty [JIŘINA DICOVÁ 8.5.2012 03:16] | Reagovat
Moc se mi líbí článek mám tam kořeny
Re: Města,obce,osady a samoty [Vlasta Fišrová 28.6.2016 13:35] | Reagovat
Dobrý den paní Dicová, připravuji pro galerii Kryt v Klášterci nad Ohří výstavu o zaniklých obcích, kam zařadím i Prunéřov. Můžete mi prosím napsat nějakou osobní vzpomínku? Co konkrétně pamatujete, na co vzpomínáte? Na výstavě budu mít i některé fotografie a kresby, a plánuji výstavu oživit právě o vzpomínky pamětníků.
Vlasta Fišrová, Městský úřad Klášterec nad Ohří, mail: galerie@muklasterec.cz
dotaz na obyvatele bývalé obce Prunéřov [Ing. Jan Kot 15.10.2012 00:02] | Reagovat
Mám dotaz /prosbu/ jak zjistit nějaké údaje o svých příbuzných - bratranci Jiřím Kottovi /Kotovi?/ a jeho sestře Marii roz. Kottové.
Jejich matka / moje teta / Marie Kottová , narozená asi v roce 1925-6, pracovala až do své předčasné smrti / rakovina/ v roce 1961 se svým manželem Jiřím Kottem / rozeným J. Papouškem/ v místním pivovaře. On byl řidič, teta mu dělala závozníka. mV současné době máme všichni žijící potomci zájem se setkat. Kde by mohly existovat záznamy / informace/ - např. matrika o námi hledaných příbuzných.
Předem děkuji. Kot Jan
Rekultivace [Jiří Hemmer 15.10.2012 19:10] | Reagovat
Možná je to jen zbožné přání paní Bittnerové. A určitě se jí nelze divit. Z fungující vsi na okraji Kadaně nezbylo téměř nic. Podobné aktivity nebyly v posledních letech vyjímkou, i Václav Havel se zasazoval o rekultivaci krajiny v severních Ćechách. když zřejmě každý má jinou představu o návratu k původnímu stavu.
Předkové [jarmila 16.10.2012 21:00] | Reagovat
K panu ing. Kottovi. Myslím, že na kadaňské radnici byste zjistil potřebné. A často se vyzývají k setkání lidé na stránce: Chybíš mi.cz.......Aktuální hledání.
Zámek Prunéřov [Pavel Teuber st. 1.3.2015 13:16] | Reagovat
Pracoval jsem jako vedoucí závodu Nisatex Prunéřov až do jeho úplného zrušení. V 80 letech min. stol. byl pořizován filmový dokument. Krátký film Praha to zpracovával zřejmě na žádost památkářů, kteří zámek zhodnoconali po stránce svých zájmů. Asi by nebylo od věci tento dokumenz (kopii) získat. Pokud se zachovala.
Kostel [František IV. 8.10.2018 18:45] | Reagovat
Pamatuji si kostel ve kterém jsem ministroval. Kostelní zvon je v Kadani a zvoní na sanktusni věži. Věci z Fary Ornáty jsouv Kadani vlastoručně jsem je zachranoval tam už začalo do toho pršet bylo to za pět minut dvanáct.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 33 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist