Prachomety (Promuth) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Prachomety ležely něco málo přes 2 km JJZ od Doupova, v plochém údolí Prachometského potoka, v nadmořské výšce 720 m. Potoku se říkalo také Zlatý potok. Pramení 0,5 km od bývalých Prachomet, protékal vesnicí a necelý kilometr VJV od Doupova se vlévá do Liboce.

Název vsi je slovanského původu a první zmínka o ní je z roku 1273 - Prachomoti. To vyvrací místní pověst, že ves vznikla až ve 30leté válce, kdy obyvatelé stále přepadávané vesnice Unruh odešli na bezpečnější místo a založili Prachomety. Že ves existovala skutečně již dříve dokazuje i zápis z roku 1410, kdy Jan Doupovec z Doupova zvýšil dotaci farního kostela v Doupově o výnosy ze vsi „Prachomety". S panstvím Doupov sdílela vesnice osudy až do roku 1850.

Prachomety patřily spolu s Trmovou pod rychtáře v Řednici, dosazeného vrchností. Berní rula zde roku 1654 uváděla 8 sedláků a 2 chalupníky, špatná pole, ale dostatek luk i dobytka. Hovořila také o tom, že „šindel na prodej dělají". Roku 1847 zde ve 34 domech žilo 220 obyvatel a byla tu i hospoda.

Od roku 1850 byly Prachomety s přestávkou let 1868 - 1880 vždy obcí. V uvedených letech byly osadou Řednice. Katastr Řednice měl 242 ha. Vesnice Prachomety měla od roku 1829 jednotřídní školu, ale vlastní školní budovu až od roku 1867, farou i poštou patřily k Doupovu.

Zajímavým domem byl Kauerův hostinec, který býval kdysi ovčínem, zmiňovaným již ve 13. století. Stál při vstupu do vesnice a obytný dům byl k němu přistavěn mnohem později. Kaple s věžičkou a zvonem, zasvěcená Panně Marii, byla postavena v letech 1893 - 1894 na místě staré kapličky. U můstku přes potok stávala socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století, ke které se každoročně konávalo 16. května procesí. Dříve bývaly ve vsi 2 hostince, ale do 20. století zůstal jen jeden, ten Kauerův. Vodovod byl vybudován roku 1909, ale se zavedením elektřiny se pro nedostatek peněz stále otálelo.

Ve vsi musel zřejmě žít i uhlíř, protože u jednoho domu byly zbytky milíře. V polovině 19. století si zde jeden foukač skla z Jablonce vybudoval skelnou huť. Ta ale nevynášela a brzy zanikla. Pracovalo zde i několik řemeslníků - kovář, krejčí, stolař a 3 tesaři.

Železniční stanicí patřily Prachomety k Doupovu, kam se chodilo i nakupovat, protože ve vsi, kromě hospody, byla jen trafika.

K vysídlení nových obyvatel Prachomet došlo v druhé etapě, tj. k 31. 8. 1953, z důvodu zřízení VVP, když v roce 1945 bylo nuceně vysídleno německé obyvatelstvo.

Vloženo: 15.4.2005