PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Dřínov (Bartelsdorf) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Dřínov, německy Bartelsdorf, ležel v rovině 10,7 km SV od Chomutova. Do roku 1960 patřil k okresu Chomutov, pak byl převeden do okresu Most. Svými dějinami a dolem Grohmann, po válce přejmenovaným na Maršál Koněv, však byl s naším okresem úzce svázán. Jeho nadmořská výška byla 232 m, katastr měřil 188 ha. Byla to ves ulicového typu, na jejíž východní straně se rozkládalo velké umělé jezero Dřínov s rozsáhlým koupalištěm.

Podle pověsti dostala ves jméno po jednom ze tří bratrů, synů pána ze See (Ervěnic). Ti si dědictví po otci rozdělili na tři díly a každý z nich založil jednu vesnici: Bartel - Bartelsdorf (Dřínov), Kuno - Künnersdorf (Kundratice) a Ulrich-Ulbersdorf (Albrechtice). Jisté je jen to, že název byl skutečně odvozen ze jména Bartoloměj nebo Adalbert, Bert.

První známá doložená zpráva o existenci Dřínova je sice až z roku 1514, ale je jisté, že vesnice existovala již dříve. Roku 1516 Dřínov patřil k Ervěnicím. Koupil jej někdy předtím Zikmund ml. Smolík ze Slavic. Pak se Dřínov dostal k panství Červený Hrádek a roku 1571 opět k Ervěnicím, u kterých je roku 1586 uváděn pod názvem „Pertelsdorff jinak Držinowa". Po porážce stavovského povstání z let 1618 -1620, do kterého se zapojil majitel zdejšího panství Bohuslav ml. z Michalovic, byl jeho majetek zkonfiskován a on sám byl popraven. Panství pak roku 1623 koupil spolu se zámkem Jezeří Vilém mladší z Lobkovic, který tak vytvořil panství Nové Sedlo - Jezeří.

V roce 1654 žilo v Bartelsdorfu 12 sedláků, z nichž jeden měl statek pustý, 10 chalupníků - 4 chalupy ale byly také zpustlé a 1 poddaný žil tzv. na obci.

Roku 1787 měla ves 28 domů a do roku 1828 stoupl jejich počet na 30. Tehdy tam žilo 176 obyvatel. Byla to poměrně malá vesnice, neměla kostel, jen 2 kaple a do roku 1888 neměla ani školu, děti musely docházet do Ervěnic. Teprve pak obec zřídila pro 43 dřínovských dětí školu. Vedle školy stála pseudogotická kaple z roku 1894, zasvěcená svaté Anně. Na SZ konci vsi stála další kaple, barokní, zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Dal ji postavit roku 1712 kníže Lobkovic.

Když se v roce 1850 staly obce samostatnými správními jednotkami, byl Dřínov spojen s dalšími 8 vesnicemi do obce Neundorf (Nové Sedlo). Samostatnou obcí se stal až v roce 1880. Farou i poštou patřil do Ervěnic.

Devadesátá léta 19. století znamenala v dějinách Dřínová přelom. Do té doby se obyvatelé zabývali převážně zemědělstvím, pak začala nabývat na významu těžba hnědého uhlí. Roku 1893 zde vzniklo těžařské společenství „Grohmannsche Kohlenwerke Eisenberg". Těžba stále stoupala, za 1. republiky zde bylo zaměstnáno 750 - 800 horníků a důl Grohmann patřil k největším báňským podnikům Chomutovska. Důl Grohmann byl roku 1946 přejmenován na Maršál Konev. Organizačně byl nejdříve samostatný (1950 - 1955), pak byl začleněn do dolu Jan Žižka. Po jeho zrušení v roce 1967 přešel do n. p. Doly Vítězného února, Záluží. Poslední vůz uhlí opustil těžní jámu 30.6.1977. To už ale ves Dřínov neexistovala, zanikla k 1. 7. 1976.

Těžbě uhlí na povrchových lomech musela ustoupit nejen obec, ale i železniční trať a po roce 1981 i Dřínovská vodní nádrž. Přeloženy musely být nejen silnice, ale také řeka Bílina.

V roce 1921 zde žilo 318 Čechů a jejich počet vzrostl do roku 1930 na 324.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


jezero [marie kunešová 16.11.2011 08:29] | Reagovat
Zdravím, do Dřínova jsme chodili na jezero.Dřínováci zase k nám do kina:Také si vzpomínám na Máry,ta knám také chodila do kina.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 60 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist