Vlašim-synagoga (Wlaschim-Synagoge)

Popis: Josef Kollinský předseda Chevra kadiša
Josef Kollinský byl předsedou tradičního pohřebního spolku Chevra kadiša od r.1890 do r.1911, kdy zemřel ve věku 60 let.
Spolek tvoří nejváženější muži židovské obce, zajišťují nejen pohřby souvěrců, ale věnují se i dobročinnosti a návštěvám nemocných. Počet členů spolku býval 18, což je numerický ekvivalent slova chaj tj.živý. Podle židovské tradice nesmí zemřelý zůstat v domě smutku, členové Chevra Kadiša (hebr.Svaté bratrstvo) bdí a modlí se u zemřelého v obřadní síni, či márnici a provádějí rituální omytí těla k dosažení rituální čistoty (tahara). Náhrobek (eben zichron, hebr.kámen vzpomínek) se na hrobě vztyčuje při prvním výročí úmrtí (v jidiš járcajt), při dalších těchto výročích provádějí členové Chevra kadiša modlitby u hrobu, tuto službu si někteří zbožní Židé předplácejí za života formou příspěvku do pokladny spolku.
I nejbohatší Židé bývali pohřbíváni celkem prostě v bílém rubáši bez kapes (s sebou nevezmeš si ničeho), v prosté borové rakvi, šperky a květiny nejsou židovskými pohřebními rituály povoleny. Přemisťování ostatků je hrubým přečinem proti zásadám judaizmu. Do rakve byla zpravidla přidávána hrst zeminy z Erec Jisrael (země Izraelské), symbolizovala se tak touha po návratu do země předků, tak jak zpívají Židé v písni Hatikvah (hebr.Naděje, dnes hymna státu Izrael).

Tak dlouho, tak hluboko v srdci
duše Žida touží
a směrem k východu
oko hledí k Siónu
Naše naděje se ještě neztratila
ta naděje dvou tisíc let -
být svobodným lidem v naší zemi
v té zemi Siónu a Jeruzaléma.



Datum: před 1911

Autor: H.Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangheit und Gegenwart
Přispěl: Pavel Frýda



Vloženo: 29.5.2009