Strakonitz-Synagoge (Strakonice-synagoga)Beschreibung:
idé jdou na acharisObrázek z knihy vzpomínek Roberta Ehrmanna na ivot strakonické idovské náboenské obce (kehila) Strakoničtí souvěrci. Autor se zachránil před holocaustem a il později v Kanadě, kde kniha vznikla. Za pozornost stojí poměrně věrné zobrazení synagogy.
acharis je kadodenní ranní bohosluba, začínala v 7 hodin, jen o ábesu o hodinu později. I zde bylo zapotřebí dodrovat ninjan (doslova počet), tj.přítomnost alespoň 10 dospělých muů ve věku bar micva (tj.13 let). Pravidelně se zůčastňovali jen ti nejzbonějí idé, větinou vyího věku. Uvedené bohosluby se také mají zůčastňovat po dobu jednoho roku hoi před slavností bar micva (uvedení do dospělosti) a idé, kteří mají járcajt (výročí úmrtí člena rodiny).
Podobná bohosluba je i mincha, která se slouí denně odpoledne, maariv pak večer. V zimě se denní malé bohosluby slouily v zasedací místnosti v obecním domě.
Datum: 1956
Autor: R.Ehrmann, Strakoničtí souvěrci
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 14.2.2009Beschreibung:
Strakonice-synagogaSamo slovo synagoga je řeckého původu (synagogein tj.shromaďování), hebrejtina uívá slov bejt ha-kneset (dům shromádění, výraz i pro sněmovnu, parlament), jazyk jidi uívá slovo templ, nebo i úl.
V průčelí synagogy bývá zpravidla umístěn aseret ha-dibrot (desky úmluvy, desatero).
Pohled na synagogu ze západní strany.
Datum: před 1934
Autor: H.Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangheit und Gegenwart
Beigetragen:
Pavel Frýda
Eingegeben: 14.2.2009 
